Zeptali jsme slamerů a slamerek co si myslí o zaznamenávání jejich vystoupení. A co si o něm myslíte vy? Nebojte se vyjádřit pod článkem!
Daniel Kunz
Já jsem za nahrávání slamů rád. Tím, že většina mé tvorby je improvizovaná, nebo záhy úspěšně ztracená, když už něco píšu, jsem rád, že se slam nahrává. Zároveň je to pro performery možnost porovnat jiné výkony, ať už svoje nebo cizí. Někomu vadí, že je jeho dílo nahráváno a lidi ho vidí předem. Aspoň to nutí performery promýšlet užití svých básní a konceptů i z toho hlediska, aby se neopakovali a podobně.
Švéd
Je to trochu jako porno – není to ono, některý pasáže přetáčíš a celou dobu si říkáš, že by bylo lepší tam bejt, ale když zrovna nemáš možnost nebo peníze na to, aby sis tyhle literární orgie vychutnal naživo, tak prostě vezmeš zavděk počítačem a balíčkem papírových kapesníčků na případné výrony slz smíchu či dojetí. V krajním případě spermatu.
Barbora
Moc se mi to nelíbí kvůli tomu, že se lidé podívají na věci a pak to, co máš jako repertoár je spíš trapas poněvadž se „opakuješ“. Ale třeba republika nebo krajská kola chápu, ale exhibice nevím, nevím. Zas jako lidi se dívají a zároveň tím utváří svůj vkus a cit pro kvalitu vystoupení. A často i lidi přicházejí, že si zkoukli pár vystoupení na youtube, a že se jim to líbí, ale má to dvě strany mince jako všechno.
Kuba Kadeřábek
Řekl bych, že může nahradit zdlouhavý popisy při představování slamu nezasvěceným. Pak taky může sloužit samotnýmu slamerovi k dobrušování svých kousků.
Anatol Svahilec
Je skvělý, že záznamy jsou. Mrzí mě ale, že úplně nevynikají kvalitou, často jsou pořízený z mobilu, kde hapruje hlavní prvek – zvuk. Ocenil bych, kdyby čas od času vypadlo pár dobře natočenejch kousků, třeba rozstříhaný slamy z Playo.tv z Rock Café. Je to skvělej nástroj k šíření žánru, kterej náš gang trochu podceňuje.
Tomáš Jireček
Na živo je na živo, ale zaplať PámBů za ně. Na lapání inspirace a orientaci v nových tvářích je to super.
Jiří Juráň
Na jednu stranu je fajn, že se uchová nějaké jedinečné a třeba neopakovatelné vystoupení, které může vidět kdokoli. Ale stejně v těch záznamech vždycky chybí ta alchymie okamžiku, ta vibrace a vůně večera, kdy se to odehrávalo. Navíc, pokud se zveřejní nějaká novinka, bere to slamerovi ten prvek překvapení při dalších vystoupeních. Takže jako ochutnávka dobrý, ale hodně bych s tím šetřil.
Zuzana Kantorová
Můžou fungovat u slamů, které jsou připravené, naučené a jejich autor je přehrává jako fixovanou scénku, pak je to prostě záznam určitého výtvoru, který má nějakou danou podobu a má smysl ho archivovat třeba jako záznam divadelní inscenace. Pokud je ale slam živý, autentický a jedinečný ve své neopakovatelnosti, pracuje s okamžikem a jeho atmosférou tady a teď, nemá záznam žádný význam, protože to, co se v tu chvíli děje, je nepřenosné.
Swallow
Je to parádní způsob jak mít doma svého slamera za minimální poplatek.
Bohdan Bláhovec
Osobně jsem je nemíval rád, protože jsem dřív tvrdil, že mé texty a značná míra improvizace v nich, jsou právě určeny jen vědomým přítomným svědkům místní události. Pořád to platí, ale žijeme v době, kdy má každý kameru v kapse a natáčí se zkrátka všechno a všechno pak i končí na youtube. Tak to dnes zkrátka chodí. Naopak musím říct, že mne baví, když interpret ví, že záznam vystoupení pluje někam dál cíleně – například slamovaní do televizního přenosu. může pak zaujmout jiný postoj a vlastně se vztahovat i k jinému kontextu než je ten místní v danou chvíli.
Pavel Oškrkaný
Atmosféra slamu je nepřenosná podobně jako třeba atmosféra koncertu. Videozáznam může sloužit jako propagace a ilustrace slamu, ovšem je důležité, aby měl kvalitní zvuk. Problémem je i zcela nahodilý výběr natáčení. Ačkoliv je na youtube v poslední době přidáváno hodně videí, většinou je na nich pouze jeden člověk. Ve Slamovinách máme jednu z podmínek, že aby byl zveřejněn něčí profil, musí mít na youtube pět videí. Někteří známí slameři, ačkoliv vystupují několik let, se k tomuto číslu ještě ani nepřiblížili.
Honza Dibitanzl
Uchovávají něco, co uchovat úplně nejde. Záleží i na výstupu – pevný texty podle mě na záznamu fungujou líp, než improvizace. Jsem rád, že z výstoupení něco zůstává, videa jsou zároveň výbornej nástroj propagace, ale energie a atmosféra, která vystoupení obklopuje na vystoupení, je o něčem úplně jinym.
Dr. Filipitch
Zapeklitost. Žánr se musí propagovat, pročež jsou videa asi ideální forma. Na druhou stranu záznam nikdy nezachytí autenticitu a sílu okamžiku a napětí v interakci publika, básníka a textu. Tedy vzkaz potenciálním fanouškům slamu: sledujte videa, abyste získali představu, ale nenechte je na sebe kdovíjak působit! Dumám, jestli by audionahrávky byly lepší. Což?