Ve středu 18. května se v Café V Lese konala už třetí letošní exhibice. Také to bylo skoro přesně rok, co se zde se slam poetry exhibicemi začalo.
Na oslavu prvního výročí dorazilo nakonec jen šest slamerů. Lojza Kvádr dal přednost pracovním povinnostem v Jihoafrické republice. Další čtyři ten večer seděli jen na jakési pomyslné i docela realistické slamové střídačce u pódia (Barbora, Adeladla, Honza Dibitanzl a Pavel Oškrkaný). Moderování se ujal Martin Vasquez a na úvod se snažil diváky trochu rozehřát zejména tím, že je naučil pokřik „Buzna!“. Jedničku si vytáhl Viktor Hanačík a nebyla to úplně ideální kombinace diváci, Viktor a právě číslo jedna. I po pokřiku stále ještě nezahřáté publikum Viktorův slam o realitě, triádách a dioptriích příliš nevzalo. Nicméně mu udělilo víc bodů než v následném druhém kole. Za což by se porotci měli stydět, ale jak se říká, žádný učený porotce z nebe nespadl, zvlášť pokud pravidelně nečte Slamoviny. V nejnovějším tištěném čísle je rozhovor s Metodějem Constantinem, který si klasicky bral od diváků slova, pokud tedy byli ochotní mu je dát. Ale shodou okolností tentokrát seděli v prvních řadách velmi stydliví lidé resp. ženy. Naopak ve druhém kole se publikum zapojovalo o to víc, když doplňovalo zvuky ke slovům, která Constantine říkal (budík, zvonek, tramvaj, ptáčci atp.) Za tuto unikátní a ve slamu novou metodu obdržel Metoděj všech sedm desítek. Rimmer vedl bez mikrofonu dialog o bytí a v jako mnoha svých výstupech dokázal využít celou scénu. Ve druhém kole improvizoval, ale byl to podobný výkon jako před měsícem v Rock Café. Zatím je u něj vidět progres spíše opačným směrem. Ondřej Lidický také improvizoval, dokonce v angličtině, ale bohužel to nikdo z diváků ani porotců nepoznal. Druhé kolo už improvizoval v češtině, což bylo o něco prokazatelnější. Jirka Juráň řekl nový slam o tom, že život je hra a my procházíme různými levely. Zapomněl text, dokonce dvakrát, ale diváci mu to odpustili. Po přestávce jim za odměnu přednesl svou báseň o tom, co by dělal v příštím životě. Druhého cizojazyčného slamu jsme se málem dočkali od Dr. Filipitche, ale nakonec změnil zamýšlenou hebrejštinu na češtinu. Mluvil o vyhnání z ráje, kde ale podle něj bylo zakázané ovoce banán, Adamův banán. Tímto slamem se ujal vedení a po přestávce přidal slam, v němž využil všechny vzory podstatných jmen.
Právě Doktor Filipitch, Jiří Juráň a Metoděj Constantine postoupili do kola třetího. V pauze vystoupil Marek Holeček, spolužák Zdeňka Hrušky, se svými krátkými básněmi. Poté už oba své soupeře rozsekal Metoděj s improvizovanou básní o své závislosti na „péčku“ neboli poezii. Třetí kolo se počítalo zvlášť. Metoděj v něm dostal ze 70 možných 69 bodů, Jirka Juráň 65 a Dr. Filipitch 64. MC Metoděj Constantine na závěr všech asi sto třicet diváků pozval na další akce, které v květnu pořádá (více se o nich dočtete ve Slamovinách) a Martin Vasquez zase na červnový slam v Café V Lese, konkrétně 30.6., na němž uvidíte například Anatola Svahilce a také některé slamery ze střídačky.
Přidejte odpověď