Plzeňský slam aneb tohle je pro všechny flinky, floutky a Švédy

Pár lidí dorazilo. Fotka ukradena známému plzeňskému panu učiteli Anderlemu.

Plzeňský slam si už poněkolikáté zopakoval přesun ze svých obvyklých podniků na prkna plzeňské divadelní scény Proluka. I když spíš na trávě, protože pódium kdosi předtím rozmontoval, což mu samozřejmě nikdy nezapomeneme a příští rok se přesouváme do Amfiteátru. Podle slamologů se stejně bude za pět let moci konat jenom na Letenské pláni, protože jinam se fanoušci už nevejdou. Do řad v Proluce se však 19. 7. ještě vměstnali, takže mohl začít krásný večer.

Round I

První kolo odstartoval předskokan Jarda Vaněk, známější pod přezdívkou Dente AlighiJára (je to totiž zubař), kterou on nechce používat, ale všem slamerům se moc líbí, proto se jí snaží šířit do světa. Mluvil o fitkoidiotech a na důkaz své vášně si dokonce obnažil horní část těla a ukázal tělo fitkoidiota ve fázi mírně pokročilý. Do ostré soutěže potom vlétl Švéd, který si dobrovolně vyměnil jedničku s Dr. Filipitchem, protože ten ji měl tady na divadle už dvakrát po sobě a Švéd rád zaléhává granáty. A snažil se opravdu do roztrhání se svým česko-anglickým slamem o lednici, policistech a Kňourovi, což diváci bodově ocenili. Druhá byla Ellen Makumblablaová, kdo si má to jméno pamatovat, a i když mluvila zajímavě, všem na ní bylo něco divného… Hned nám to všem došlo, když nám vysvětlila, že je černá, mluví africky, pochází ze státu Afrika a přijela načerno. (Kdo v Plzni nebyl, nechť se nepohoršuje, všechny výše uvedené vtipy říkala Ellen Makumbirofa sama.) Následoval Dr. Filipitch, který připomněl dobu rozhlasových pohádek a hlasem Karla Högera povyprávěl O pejskovi a kočičkách. Anatol Svahilec se rozhodl spojit skončené fotbalové mistrovství s bitvou na Bílé hoře a popsal, kterak katolická liga vystavila protestanty do offsidu během nějakých dvou hodin. To Mr. Switcher popsal strach. Strach z povinností, strach z nedostatku, zkrátka neodbytný strach. Asi dva porotci Martina buď nepochopili, nebo se nikdy nebojí, a dali mu směšně nízké body. Vše zakončil Kňour svou Romancí o jogurtu (kdyby to napsal Jan Neruda, šlo by o Baladu o jogurtu).

Round II

I druhé kolo startoval Dente AlighiJára (jméno Vaněk zapomeňte). Přečetl nám diskusi pod článkem o vegetariánství předního youtubera a provedl krásnou sociologickou sondu do hlubin duše diskutujících. Kňour se aspoň myšlenkově vrátil na Vinice a jak řekl moderátor Martin Vasquez: „Obdivuju Kňourovo umění pospat cestu domů, kdy se vůbec nic nestalo.“ A je pravda že hlášky typu – „Prej už na vás na Vinicích nikdo nebafne… No, protože tam už nebydlim,“ či „Mám na něj vyndat nůž? Počkej, jsi na Vinicích, on ho bude mít taky. Tak jsem mu dal cigáro,“ zůstanou v srdcích diváků ještě dlouho. Martin Switcher improvizoval a neustále se motal kolem Brna. Tedy, zároveň chtěl být co nejdál od Brna, aby ho tam místní obyvatelé nenakazili brnovinou. I Anatol pokračoval v improvizačním trendu a postupně předváděl všechny performery dnešního večera. To Dr. Filipitch se rozhodl být ještě dokonalejší než nyní, ale začne až zítra. Text o neustálém odkládání věcí na jindy se možná na první dobrou zdál úsměvný, ale při hlubším zamyšlení šlo o krutou sondu do naší duše. To Ellen ťala příměji a po krátké improvizaci nezapomněla trochu vynadat divákům, slamerům, sobě i porotcům, který se to ovšem zřejmě masochisticky líbilo a dali jí asi nejvíce bodů během dnešního večera. Zakončující Švéd se poté zamyslel na tím, zda byl Hitler opravdu nacista. A je pravda, že to byl spíš člověk na špatném místě, ve špatné době, se špatnými lidmi, ve špatném státě, takže měl jenom smůlu a označovat ho za nacistu může jenom někdo minimálně vzdělaný.

Vyhlášení výsledků přineslo jen jedno malé překvapení. Kňour skončil překvapivě až na třetím místě. První dvě místa už si rozdělili dva pokrevní bratři dnešního večera, druhé bral Dr. Filipitch a první zase, po jedenácté za sebou, Švéd. Oba dva potom přednesli Filiptichův finálový text Pro Tebe, což bylo tak dojemné, že jedno oko nezůstalo suché a i Kňour dojatě popotahoval. A právě kvůli jejich bratrství a na Švédovu žádost vznikla takto rychle tato tato reportáž.

P. S. – Nikdy nevěřte Švédovi. Říkal, že moje reportáže sdílí, ale prolezl jsem jeho timeline půl roku zpátky, našel tam různý děsivý věci, ale žádný článek Slamovin. Nevěřte mu, je to právník a určitě zkopíruje diplomku!

Lef L’Leviatan