Neštěstí nechodí po horách ale po lidech. A tak se stalo, že zasáhlo i slamovou komunitu. V Plzni se vystupující všemožně točí, ani Anatol tu není pokaždé, Nejhodnějšího Michala také sem tam někdo zaskočí. Jediný, kdo zůstával na pódiu neustále během každé exhibici byl DJ Sirkir. A je ironií osudu, že právě on nás nedávno opustil, zradilo ho srdce. Bohužel zároveň měl malé dítě a manželku na mateřské, což je další velká nepříjemnost. Slameři a jeho kamarádi DJ se spojili a rozhodli se pro Sirkirovu rodinu uspořádat exhibici.
Všechno šlo pro pozůstalé, takže předepsaná stovka na vstupné se zdála mnohým málo a kasička na další možné příspěvky se rychle plnila. Slam začal chvíli před osmou. Nebodovalo se, chyběla hudba, pořadí bylo domluvené. Tedy, já jsem u domluvy chyběl, takže jsem pochopitelně šel první. Tentokrát mi to ovšem nijak nevadilo. Večer tedy započal oxymorónským textem Jako když, který dobře ukázal, jak složitý dnešní večer bude. Slameři se snažili neudělat z večera žádnou tryznu, ale mnoho lidí stále cítilo smutek, proto první kolo bylo přeci jenom formálnější. Druhý dorazil Švéd se svým povídáním o práci v nejmenované firmě, kde prodával Happy mealy. Třetí Kroony vytáhl nový text o prezidentských volbách, kde ovšem toho k pobavení také mnoho nenajdeme. Filipitch přednesl osobní tryznu, která ovšem škodolibě pobavila. Jen kousek mu chyběl k tomu, aby vyhrál Mistrovství světa ve fotbale, bohužel osud byl proti. Mručivák se rozmluvil o žábě, která vyskočí při rychlém rozpálení vody, ve které plave. Pokud ovšem pod kotlem přitápíš pomalu, nevšimne si toho a s úsměvem se uvaří. Plíživá normalizace naší země krásně shrnuta do jednoho slamu. Poslední Kňour se vydal do Prahy na veletrh knih, kam si nevzal žádné peníze, aby nemohl utrácet. Nakonec si ovšem přivezl několik koupených (jak to bez peněz udělal se zeptejte jeho) poškozených gramofonových desek od Floydů či Tří sester.
Druhé kolo už bylo živější, diváci, kterých bylo jistě přes dvě stě, pochopili, že není důvod pořád smutnit. O to tento večer jít nemělo. Předskokanem před druhým kolem se stal Anatol Svahilec, který poslal natočený slam s názvem Cožé?!! o Bedřichu Smetanovi. Velkou zásluhu na rozhýbání nálady měl také Kňour, který se rozhodl, že přestane vyhazovat lidi z MHD a naopak je tam začne vhazovat. I když nemají jízdenku, jedou něčím jiným, klidně je prorve okýnkem, zařídí protekci u řidiče. Jenom s revizorem si to musí domluvit sami. Mručivák přidal slam o strachu v různých podobách, který byl velmi působivý. Filipitch na žádost Tomáše Kůse dal svůj úspěšný slam Pro tebe, se kterým vyhrál plzeňskou kvalifikaci. Kroony se rozhodl spáchat sebevraždu, v čemž ho všichni z publika vehementně podporovali. Kvůli drobné změně dramaturgie přišel znovu Lef, aby všechny zchladil na daleké Sibiři. A jako poslední už přišel Švéd s textem o Sirkirovi, našem srdci a velmi důstojně a krásně zakončil slamovou část dnešní benefice.
Potom už si všichni připili Capitainem Morganem, oblíbeným pitím Sirkira. I jeho koupí jste přispěli na rodinu, takže vsadím cokoliv na to, že se vybralo dost na to, aby všichni přítomní pomohli do začátků Sirkirově rodině. Vybralo se tolik, že to zdaleka překročilo i mé nejsmělejší odhady. Jde o částku 123 663 korun, kterou jsme snad společně přispěli rodině do začátků. Benefice tedy splnila svůj účel a my doufáme, že něco takového nebude třeba už nikdy dělat!
Lef L’Leviatan