Že se žánr slam poetry šíří českými luhy a háji jako pozitivní nemoc, to už většina z nás ví. V Jablonci nad Nisou o tom ovšem neměli ani páru, pročež bylo nezbytné a nevyhnutelné, aby se o to naše družina postarala v sobotu 27. května v Jablečných lázních. Bylo nás pět:
Anatol Svahilec: Moderátor a předskokan. Musel klidnit partu vejrostků za plotem, nemilá povinnost. Mluvil o Krakonošovi či cikánském mesiášovi. O přestávce si toužil dát guláš, leč nezbylo na něj. (Ach!) Toho odpoledne si ještě s kolegy Dibitanzlem a Filipitchem stihl zaskočit Mezi ploty, aby tam pobavil pár blázínků.
Ing. Puding: Tři kola během večera a pan architekt je všechny odrapoval! Den předtím se v Liberci utkal ve slamové aréně s Filipitchem, kde sice kapituloval, ale to mu nebránilo, aby v Jablonci podal mistrný výkon, třebaže si vylosoval nenáviděnou a vždy hnědou jedničku.
Dave Naslamkejv: V hledišti měl babičku, která před startem utkání ukazovala jeho fotky z dětství (rozkošné a dojemné). Skončil stříbrný. Některé z jeho textů zde prožily svou derniéru (konkrétně ten, jejž sdílí s pánem, jehož jméno asociuje vaření). Opět močil tam, kde se to nesmí, a opět lamentoval nad kávičkou ze střívek.
Honza Dibitanzl: Improvizátor s duší se tentokrát více věnoval pevným textům: zaletěl na výlet do Sýrie, aby námi pohnul, a posléze do Španělska, aby pohnul sebou. Podobně jako Naslamkejv i Jan nakonec obsadil místo, které si vylosoval pro své výstupy (ano, bronzová je jeho barva!).
Dr. Filipitch: Přišel, zabědoval nad sebevrahy, zabědoval nad Adélou, zarapoval a zvítězil. Jako bonus přidal text, jemuž nikdo nerozumí (a právě proto si jej schovával na přídavek, neboť tam už nejde o body). Byla mu zima, a tak slamoval v bundě zapnuté až k nosu.
Kdy se odehraje další jablonecké slamové klání, nevíme. Ale už teď se naň těšíme!