Míst, kde jsou lidé konfrontováni s fenoménem slam poetry, po naší líbezné zemičce rapidně přibývá, což ocení každý od pragmatického kardiochirurga přes snědého popeláře až po arachnofobického historika (onen prapodivný výčet má signalizovat, jak vděčnou uměleckou platformou slam poetry je). Jedním z míst, kde se poetická bitva stává tradicí, jsou Klatovy. Přesně tam se 19. května naše neohrožená družina ve složení Anatol Svahilec, Dr. Filipitch, Tukan, Kroony, Vogel a Raym ku šíření slamové víry vydala. Celým večerem rozkošnicky provázel Jirka Chroust.
Témat bylo přemnoho (Ježíš Kristus, svobodná vůle, gramatika, nachlazení, Varnsdorf, adopce pejska, sebevrah na trati, krutý vesnický život či pokálený spacák) a lidé byli vlídní (jak jinak vysvětlit tři „full housy“ během večera?!).
Dovolte autorovi článku krátce pojednat o třech slamerech, kteří zatím vesmíru českého slamu nejsou kdovíjak známi. Kroony, Vogel a Raym. Všichni tři mají divákovi totiž co nabídnout. Kroony je plzeňský štramák s precizním paralingvistickým projevem, Vogel na sebe upozornil při poslední sokolovské show, a to výběrem atypických témat, a nakonec rapem odkojený Raym, kterýžto si doposud na každé exhibici vylosoval proklínanou jedničku, což mu nebránilo podávat výkony, jejichž jistotu by mohl závidět kdejaký rádoby zkušený slamer.
V pořadí druhá klatovská exhibice dopadla takto: na třetím místě se umístil Tukan a o první místo svedli boj Anatol s Filipitchem, již získali v řádné hrací době svorně po devadesáti devíti bodech (od plného počtu bodů je tedy dělil jediný bod). I po nervy drásajícím battlu byl však bodový stav vyrovnán, a tak se chlapci rozhodli podělit o zlatou příčku, kterýmžto pádem se Tukan posunul na pozici stříbrnou a Kroony na pozici bronzovou.
Další přehlídka poeticky laděných melancholiků se v Klatovech uskuteční v pátek 13. října (datum slibuje nevídané mecheche).