V Brně tradičně u sálu Břetislava Bakaly, netradičně podruhé za jeden měsíc, vyrostlo v úterý 25. dubna pódium pro osm slamerů, které opět zlákala vřelost brněnského publika. Své místo na výsluní propůjčili v mezičase Filipu Drlíkovi, který si kvůli slamu udělal pauzu od pauzy a již podruhé obstaral hudební prvek exhibice.
Pondělní opilecké silné řeči Jendy Perly, moderátora úterní exhibice, přinesly milé překvapení v podobě nesoutěžního slamu zastupující blahopřání Jiřímu k svátku. Gratulantem byl Anatol Svahilec, který během své vlakové tvorby vzpomenul nejednoho slavného nositele tohoto jména.
Anatol na pódiu již setrval a zahájil i bodovací část exhibice slamem, ve které se přiznal ke své závislosti, čímž je tetování, avšak ze jeho osobní galerie jsme měli možnost zahlédnout jen zlomek děl vykukujících zpoza vyhrnutých rukávů. I v druhém kole se chtěl divákům dostat pod kůži, tentokrát již ne taterskou jehlou, ale pokusem přimět je přemýšlet o mentálním permafrostu Česka. Působil tak stylem a humorem sobě vlastním, čímž vyburcoval dav k jásotu a samým desítkám. Tento slam, zakončující celou exhibici, je možné shlédnout na facebookových stránkách slampoetry https://www.facebook.com/slampoetry/videos/10154578126987776/.
Eva Stupavská přišla s požadavkem místa pro trochu citu, což v živé atmosféře mezi Anatolem a Kamilou Kamilou byl odvážný počin. Příslib vyprávění pohádky byl vystřídán hořkou zkušeností školní psycholožky, která byla odměněna hrobovým tichem (následovaný zaslouženým aplausem) za strany zaskočeného a doufejme přemýšlejícího publika. Ani druhý slam, co se nálady týče, nebyl jiný, kdy se Eva zadrhávala a dusila na své cestě životem, kde nikdo není tak perfektní, jak si vysnil.
Kamila Kamila řešila vztahy. Jak se hudba vyrovná s nevěrou? A jak říct slamu, že to byl jednorázový úlet? Nebo nebyl? Hu-slam skončil rozhodnutím, že se Kamila stane bisexuálkou a rozdělí se mezi své dvě lásky. A tak bez výčitek svědomí mohla pokračovat a v druhém kole se vyznala k citovému zatížení na básníky, ať už klasiky, ale neopominula ani slamery a slamerky.
Vztahy nedotknut nezůstal ani následující slamer Gianni B, kterému noční hodiny dávají prostor k toulkám ve společnosti sebe sama svou vlastní hlavou a k přemýšlení o možnostech lásky. To, co prvnímu slamu scházelo na dramatičnosti projevu, bylo vynahrazeno v dalším kole, kde jsme v rámci abstraktního umění následovali hudebně i slovem ztvárněné čtyř strany čáry.
Cestovatelský slam Pavla Oškrkaného skončil sice nezdarem ve smyslu, že se nikam nejelo, ale naopak úspěchem a pochopen diváky, kteří jej velmi kladně hodnotili. Samotným autorem byl označen jako vstupní test vzdělanosti, kterým diváci prošli, a tudíž se Pavel mohl v následujícím slamu věnovat Desateru, které opatřil svým i Mojžíšovým komentářem.
S myšlenkou, že se slamer někdy může cítit jako student před tabulí očekávající hodnocení učitele přišel Romis Dvoris, který se pokusil tuto situaci otočit a své působení v Brně začal s docházkou diváků a výukou slovních druhů. Pokračování jeho vystoupení ovlivnilo publikum, kterému dal možnost výběru mezi filosoficko-zasněným a vulgárně-vtipným slamem. Jak se dalo předpokládat, vtip přebil filosofii a Romis představil sexistický svět pohádek.
Do Brna zavítal také olomoucký slamer Jelen, který kromě svátku Jiřího připomněl další výročí, jadernou havárii Černobylu. Jak se říká, všechno zlé je k něčemu dobré, tak i Jelen hledal pozitiva, třeba v úspoře energie, kdy „elektřina není třeba, ve špajzu nám svítí chleba“. Za humorem však byly cítit i obavy spojené s Dukovany či Temelínem. Jelenovo pokračování Se Šárkou do Šárky přineslo poučení, že není nutné klesat na duchu, uteče-li vám dívka ze společné procházky, protože míst s dívčími jmény je v Praze dostatek.
Brněnský divák se tentokrát dočkal i Honzy Bindera, a co víc i omluvy za poslední absenci. První kolo ukončil Honza slamem o prázdném vyplňování ticha slovy: „neplýtvejte zbytečně slovy, protože pro ten náš zkurvený Babylon moc lepších komunikačních prostředků nezbylo“, ale následující kolo se přidal k nám, tlachajícím smrtelníků, a vylil si své srdce, což si ostatně můžete opět přehrát na stránkách slampoetry https://www.facebook.com/slampoetry/videos/10154578084147776/.
Na brněnské poměry méně početné publikum, však zastoupené krásně symetrickým číslem 111, si zvolilo za šampiona svých srdcí Anatola Svahilce, následovaného intelekt cvičícím Pavlem Oškrkaným a na třetím stupínku pomyslné bedny se umístil Jelen.
Třetí exhibici Brno do konce měsíce již asi nestihne, avšak smutek není na místě, protože hvězdná slam poetry exhibice se chystá již na 16. května. Tak dbejte dobré rady, že nejlepší na pozorování hvězd není srpen v horách, ale květen v Atlase!
K.