První dubnovou středu to v sedm večer na chodbě mezi Café Atlas a sálem B. Bakaly vypadalo, že polední zkouška sirén zkouška sirén nebyla jen zkouška, ale Brno snad opravdu lehlo popelem i se slamuchtivými Brňáky. Když ale druhý letošní brněnský slam asi o dvacet minut později opravdu vypukl, praskala už oblíbená chodba ve švech a všechno bylo, jak má být, dokonce všichni opoždění slameři nakonec stihli dorazit. Malou změnu v obsazení akorát způsobila nemoc slamerky Barbory, kterou nakonec nahradil Adam el Chaar. Hned na úvod jsme se taky od moderátora Jendy Perly dozvěděli radostnou novinku o tom, že se z pořadatele Slam poetry stal před nedávnem oficiálně zapsaný spolek, a že od podzimu se můžeme těšit na první slamové workshopy.
Nepopulární jedničku si vytáhl Jirka Juráň. Ještě před vlastním vystoupením vyzkoušel na divácích myšlenkový experiment, v rámci kterého je požádal, aby si alespoň představili, že před ním již vystoupili nějací tři slameři, a moc jim to nešlo. Ve svém výstupu se zamyslel nad současným kulturním a politickým během naší společnosti a nad tím, že ne vždy je více skutečně lépe (třeba informací na internetu, které prostě vědět nechcete). „Místo kuřat má v hnízdě sídlo Pán kuřat,“ a tak to prostě v tom našem dnešním světě je. Jirka sklidil salvy smíchu, velké ovace a 66 bodů.
Druhý slamer večera, Harnach, se na úvod přiznal, že 14 dní, které měl na přípravu slamu pochopitelně využil tak, že na to sedl včera večer, od čehož se taky odvíjí jeho „nejblbější téma, čili psát o tom, že musím psát“. Další věcí, kterou na sebe práskl bylo, že jakožto „starší pán“ má v kapse tahák, a ten taky jednou či dvakrát použil, rozhodně to ale na jeho vtipný slam o tom, že nejlépe se tvoří pod tlakem, nevrhlo žádný stín, a od spokojených diváků dostal 50 bodů.
Následoval Adam el Chaar, náhradník za nemocnou Barboru. Postěžoval si z podia světu, že je na mraky, a všichni kolem něj mají děti a auta a jsou projektoví manažeři, a on zas vydal knihu a jde na slam a je pankáč. Na závěr hodil mezi diváky, jako správná panková hvězda, dva sešity se svými poznámkami. Většina bodujících se shodla na čísle 7, celkově Adam v 1. kole dostal 54 bodů.
Martina Pavlíková se s námi rozhodla podělit o své zápisky z deníčku, psané do mobilu, z jehož obrazovky slam recitovala. Psala o zkušenostech z letošní zimy, kdy navštívila Čínu, a slam tak nazvala „Hirošima 2016“. Bodů si vysloužila 50.
Jako pátý dorazil oblíbený Pan Fenek a po obligátním zvedání mikrofonu, bez kterého by se zkrátka slamový večer nemohl obejít, diváky sejmul svou „Hy Hy – Hymnou hypochondra,“ která byla tak zdařilá a vtipná, že ho aplaus málem odvál zpátky do zákulisí. Nadšení porotci mu nadělili celých 79 bodů.
Toby Švédů vystoupil na brněnském slamu poprvé a byl překvapením večera. Sám hned po příchodu na podium uznal, že to zřejmě nebude mít úplně lehké, celý jeho slam byl totiž anglicky. Těch, kdo mu rozuměli, a byli už někdy v životě nešťastně zamilovaní, se ale jeho text prostě dotknout musel. „We both know that love doesn’t exist, we both say, we are dead inside…“ A uznání diváků se mu nakonec dostalo 65 body.
Jako poslední v 1. kole a zároveň poprvé v Brně vystoupil liberecký Dejv Naslamkejv s textem Kavárenský fašismus. Je pravda, že poslední dobou je kolem toho kafe opravdu hodně velké haló, a tak se asi nemůžeme divit, že by Dejv některým přehnaným kávofašounům přál šlápnout na lego, a to hezky bosky. Hned jak se publikum přestalo řehtat, ocenili bodující Dejva 76 body.
Po pauze následovalo nádherné, romantické vystoupení z většiny černošské skupiny LuckySings, doporučuji! Baby don’t do like that a Umbabaleiah mi zní v hlavě ještě teď.
Druhé kolo Dejv odpálil básní na P o Petře, Pavlovi a jejich dejme tomu pohlavním potížím. Po megaagplausu na něj i noví porotci vytasili celých 77 bodů.
Toby Švédů přednesl (opět komplet anglicky) svůj text Fullhouse, ze kterého mi utkvělo „give me your brain and I promise nothing will ever taste the same…“ Wow. 63 bodů od nové poroty.
Pan Fenek předvedl perfektní impro (respekt) na místa v Brně, která mu diváci „nahazovali“. Padala celkem pochopitelně místa jako Česká, Mokrá Hora, Jakubské náměstí, Svatá Anna, nebo Husa na Provázku. 75 bodů nebylo za takový výkon rozhodně nijak přehnaných.
Martina i druhým kolem proplula na vlně Asie, tentokrát nám převyprávěla bez jediného rýmu historku o své návštěvě Japonska, konkrétně zádrhely z odletu zpět do ČR, kdy letištnímu personálu musela vysvětlit, že „just spend a month in Japan a chce další saké a pivo“. 47 bodů.
Adam el Chaar tentokrát rovnou dorazil s lahví v ruce a s pocitem, že je malá, bezvýznamná tečka na podlaze. Jeho mírně navátý slam nepostrádal rým ani svým způsobem kouzelný, specifický projev a dokázal diváky rozesmát, roztleskat, a nakonec i přimět udělit 54 bodů.
Harnach svůj druhý slam večera začal úvahou nad některými absurdními vtipy, které vlastně přesně popisují a vystihují realitu. Pokračoval textem sepsaným v tramvaji, tentokrát bez papíru, protože si ho zapomněl vytisknout, a tak nás předem upozornil, že do toho možná místy zamíchá něco úplně jiného, což stejně nepoznáme, a navíc to ani nevadí, protože i tak to bude od něj. Text byl nakonec o prostitutkách a končil apelem: „Nevolte tyto děvy, nemají EET a neposkytují slevy.“ 61 bodů, krása.
Jirka Juráň večer zakončil radostným konstatováním toho, že několik slamerů už před ním tedy přeci jen bylo, a slamem o tom, že jsou ženy jako víno, k němuž bohužel nemám mnoho postřehů, protože to byl poslední slam večera a … měl pravdu. A bodující jej ocenili 72 body.
O jediný bod tedy zvítězil pan Fenek nad Dejvem Naslamkejvem, a na třetí příčce se umístil Jirka Juráň. Přídavek pana Fenka byl o tom, jak vypadá fenek na venek, o jeho fence Zdence a synkovi Frankovi. Na další slamový večer se můžeme v Brně těšit už 25. dubna.
Markéta Petra