Rimmer, Metoděj Constantine, Bohdan Bláhovec, Ellen Makumbirofa, Jiří Juráň, Bio Masha, Dave Naslamkejv a Shylock. Pětadvacátá exhibice v Rock Café nebyla pro slabé. Padaly šestky, pětky, ale dokonce i několik čtyřek a trojek. Největší přízeň publika si získal Jiří Juráň. Druhý se umístil Dave Naslamkejv, třetí Shylock.
Zdánlivě smolař, jako předskokan vystoupil černý kůň. Za svůj prvotní slam o sladkostech dostal jedno z nejlepších hodnoceních v prvním kole. Jakmile nastoupil Bohdan Bláhovec jako první v pořadí, milosrdnost publika byla pryč. Všichni jsou fake, včetně jeho, a vůbec dnešní doba svědčí čůrákům, tvrdil zatím střízlivý Bohdan. Únorové období se zřejmě nabízelo každému vyslovit, co mu nedá spát, protože následovnice Ellen Makumbirofa sdílela své pocity z lidí a především z ženskosti: ,,Jsem žena, jsem zvěř, co je lovná!“ Metoděj se raději uchýlil k výkladům snů náhodných lidí z publika. Sny o vypadlém zubu, žralokovi nebo těhotenství ho nezaskočily a publikum se ohromeně bavilo. Dave Naslamkejv pokračoval v linii zahořklého humoru Bohdana a Ellen, ve ,,slamu bez cenzury“ se věnoval kavárenskému fašismu. Totálním převratem byla performance mistra ČR Rimmera – ,,Co vidíš, když zavřeš oči?“ započal svůj slam a potom se s ním všichni vydali na procházku svým vlastním vědomím. ,,A v téhle mentální hladovce strávíš celý život,“ opustil zvesela pódium. Shylock zintenzivnil doznívající náladu zamyšlení, která pro Rimmerovi zůstala: „Tep, tep, tep, v uchu ti tiká kadence života, tep, tep, tep…“ Je pravděpodobné, že někdo z diváků radši utekl. Náladu odlehčil Juráň přirovnáním žen k vínu. Bio Masha ze sebe vysypala všechno, co v životě kdy chtěla říct.
V druhém kole Masha poštěstila všechny přítomné svým jediným veršem večera. ,,Umění života je poslouchat každýho kokota.“ Jirka Juráň zvolil všem dobře známé téma – zdravá výživa. Litoval lovce lebek na bezlepkové dietě, nebo vegany, kteří jí pórek v rohlíku. Dostal jednu desítku za druhou. Shylock sice studuje uměleckou školu, ale nic o oboru neví – za to ví dobře, co ho na tom nenechá chladného. Prostě třeba nacpat igelitky papírem, vyjít ven a říct o tom ostatním – to je umění. Rimmer poukázal na fakt, že jsme pouhé opice bez chlupů žijící v bytech: ,,Už nechci být strojem od desíti k pěti, už nechci dělat dojem, nechci dělat děti.“ Pozoruhodně přitom pantomimicky ztvárnil své myšlenky. Dave Naslamkejv rozesmál přítomné, když mluvil pouze slovy začínajícími na P a byl za to bodově vyjímečně štědře odměněn. Nastoupil Metoděj, který si nemohl odpustit poukázat na strohá hodnocení a vyzval jednoho obzvlášť přísného diváka, aby se ukázal. Potom si na něj celé Rock Café pořádně zabučelo a pokračovalo se dál – nepředvídatelný Metoděj vyzval dívku z publika, které oblékl svůj dres a schoval se, jako že se převtělili. „Z jejích úst“ si stěžoval na sexisty a egoistické muže. Ellen Makumbirofa představila svojí novou tvorbu plnou slovních hříček a osobních interpretací: ,,Nejradši mám jablko, protože já-blbko.“ A poslední Bohdan Bláhovec předvedl mistrovský improvizační výkon – pod pódiem, ale stále ve formě.
Češi sice upřednostňují humor před vážnými tématy a jít na slam znamená především jít se dobře bavit, častá a oblíbená jsou však i témata k zamyšlení. Pestrost účinkujících je jeden z hlavních znaků tohoto svébytného performativního žánru. Dynamická bude česko-belgická exhibice konaná 23. března v Café v lese, kde bude možnost zažít slam zase úplně jinak.
Melinda Mayová