Kvalifikaci na mistrovství ČR v sobotu 5. listopadu v libereckém kině Varšava uváděl slamer již kvalifikovaný – Anatol Svahilec. Přivítal osmdesátku diváků a vysvětlil jim pravidla. Poté přišlo rozlosování třinácti přihlášených slamerů, respektive jedenácti, protože dva byli v té době ještě na cestě z Prahy.
První slam večera přednesl sám Svahilec a byl to jeho známý Smrtikol. Po něm už přišel první soutěžící Rýmoslav, který přednesl koncept v němž se snažil porušit slamová pravidla. Házel do publika vlaštovky atp. Diváky ovšem příliš nezaujal. Dvojku si vytáhl Zdendys, jenž seděl na židli a jako kuřák vyprávěl lidem o škodlivosti kouření. Trojku měl vůbec nejstarší účastník večera Ivan Bednář, jenž přednesl několik krátkých básní které vždy několika slovy uvedl. Jedna z nich se například jmenovala Velký cool. Čtvrtým byl Ing. Puding. Anatol na něj prozradil, že je to inženýr architekt Puding a to bylo také tématem jeho slamu. Ing. Puding povyprávěl s výrazným přednesem sobě vlastním o tom, co dělá dobrý architekt, a to zvláště, když si vezme dobrou architektku. Jeden z jeho nejlepších slamů se ovšem nevešel do časového limitu o víc než minutu. Místní gymnazista Dave zvolil jednoduché ale dobře přednesené rýmy, v nichž mluvil o několik dnech jeho života s lamou, které například pustil televizi. Bylo znát, že má podporu v hledišti, jak akustickou, tak bodovou, a nad hlavami porotců se objevily hned tři desítky. Zdeněk Hruška mluvil o svých peripetiích s kupováním jablka v Applestoru. I on dostal jednu desítku. Dr. Filipitch přednesl svoji „vzorovou“ báseň, protože i klášter může být docela slušné stavení a každá žena by měla zavadit o tvou kost. Rovněž se objevily desítky, ale také jedna šestka. Další místní gymnazista Tadeáš zvolil afektovanou recitaci o mnichu, který praží na zápraží. Mezi porotci poté nastala poměrně vzácná shoda. Skoro všichni porotci se shodli na hodnocení devět. Mařen mluvila o jednom solitérovi, na němž mu vadí, jak se chová k ženám. Její vystoupení nebylo ohodnoceno až tak vysoko a vedle osmičky se objevila dokonce i trojka. Nutno říct, že nezasloužená. Poté přišel na scénu Matouš, jenž se rozhodl číst svou báseň z taháku. Až teprve později vyplynulo, co je text vlastně zač, a všechny přítomné svou „konzumní“ a glob(us)ální básní výborně pobavil. I on za ni dostal dvě desítky. Honza Gončarov napřed předvedl Michala Hrůzu a poté vyprávěl o černoších v Paříži se selfie tyčemi v kraťasích. Dostal body od čtyř do devíti a mnoho z nich se mu ještě strhlo za čas. Jeho jmenovec Honza Dibitanzl měl naopak vážný podzimní naturalistický slam, za nějž dostal rovněž devítky, ale také pětku a šestku. Poslední doslova vyskočil na pódium podle moderátora „federální host“ Tomáš Straka. A v dobré flow přednesl svou vážnou, procítěnou, ale pro většinu publika hlavně slovenskou poezii. Bodování bylo vcelku pestré, ale podobalo se dvěma předchozím.
Po přestávce vyplněné svařákem a celkovým zahřátím v přilehlé kavárně následoval výborný vstup zkušeného slamera Mručiváka, který věnoval organizátoru Petru Hubáčkovi, se spoustou narážek na Liberec a jeho okolí (= Ještěd). Ve druhém slamu se svěřil, jaké to je, když musí napsat text a nic ho nenapadá. Pak se diváci dozvěděli, kterých sedm borců postoupilo do druhého kola. Byli to opravdu jen muži a znovu si rozlosovali čísla. Anatol Svahilec přidal k dobru Tažné ptáky a poté už přišel Doktor Filipitch, jenž mluvil o lásce ve všech podobách, Franzi Kafkovi a mnohém dalším, ale jeho čísla byly spíše liché (hlavně sedmičky a devítky). Zdeněk Hruška se napřed omluvil své mamince, jež ho na slamy provází jako jeho řidič, s tím, že chce vyhrát. A poté slamoval o tom, že bych chtěl nějakou zadnici, do níž by se vešel i s vozíkem. Pak následoval trojice místních gymnazistů. Matouš mluvil o ubytování v NDR a cestování po Německu. Bohužel ale v půlce zapomněl text, byť jeho opětovné vytahování a následné čtení bylo nejvtipnější částí jeho slamu. Horší bylo, že znatelně překročil časový limit, a tak mu bylo strhnuto 20 bodů. Dave mluvil o tom, co všechno mu je líto. také zapomněl text a bohužel si s sebou nevzal papír, tak musel vzpomínat nebo vařit z vody. Nicméně si nakonec zdárně vzpomněl. Diváci k němu byli štědří a vyjma jedné pětky dostal jen devítky a desítky. Tadeáš mluvil s podobným přednesem i ve druhém kole. Tentokrát o škole a učitelce, která umřela. U porotců se objevily hlavně osmičky. Lehce znavený Tomáš Straka se bál stát, kde právě stojí. Jeho únava byla znát i na bodech. Někteří porotci byli „líní“ zvednout vyšší číslo než sedmičku. Honza Dibitanzl se rozhodl ve druhém kole improvizovat. Požádal diváky o slova, ale dostalo se mu jenom ticha až poté se mu dostalo zvolání: „Vom.dej mě!“ S tím si Honza Dibitanzl v jednoduchý úderných verších poradil, stejně jako s další větou: „Prase jede na ocase.“ Odměnou mu bylo solidní bodové hodnocení, druhé nejvyšší v tomto kole.
Poté už Anatol Svahilec pozval na pódium všechny účinkující a vyhlásil vítěze první obnovené kvalifikace v Liberci. Na třetím místě se umístil Dr. Filipitch se 115 body, druhé místo si odnesl Tadeáš za 118 bodů a se 123 body se vítězem stal Dave. Osmnáctiletý student místního gymnázia, pro něhož to byla vůbec první účast na slamu. Liberec bude reprezentovat 3. prosince na finále v Praze a po svém velmi úspěšném prvním slamu, na který se přihlásil „z hecu“, si zvolil pseudonym Dave Naslamkejv.