Ve středu 8. června se v Olomouci psaly dějiny slamu. Na krásné venkovní zahrádce kina Hoblina mezi vzrostlými stromy se konal historicky první „International Poetry Slam“ v České republice. Jednalo se o unikátní klání mistrů a vícemistrů celkem z pěti zemí: Slovensko – Dorotka Bachratá, Rakousko – Elias Hirschl, Kanada – Jean-Maxime Lévesque, Estonsko – Janar Sarapu a Česká republika – Barbora, Ondřej Hrabal a Jan Jílek.
Zmatení jazyků z dob Starého zákona bylo překonáno díky pozdně modernímu esperantu – angličtině. Nicméně lingvistický Babylon vystřídal matrix v podobě potíží technického rázu. Času navíc využili vystupující k samotářskému a jindy podivínskému odříkávání svých textů, broušení jazyka, odbourávání stresu vychlazeným pivem a k seznamování. Bob Hýsek s frenetickým klidem běhal tam a zpátky a řešil řadu obtíží za chodu. Diváci využili prodlevy k debatám, aniž by se znepokojovali zpožděním. Vše probíhalo, tak jak mělo. Okolo osmé Bob odstartoval první olomoucký mezinárodní poetry slam přivítáním všech přítomných za velkého potlesku. Pozval si slamerky a slamery před diváky a vybídl je k vylosování čísla. Působením magických sil si vystupující vylosovali pořadí téměř stejně, jak stáli v řadě za sebou.
První se představil Elias. Rozjel slam o Franzi Kafkovi a otcovském komplexu. Zpočátku nebylo zřejmé, jestli se bude držet freudovské terminologie, ale k překvapení všech zasadil děj svého textu do lednice, kde se usídlil jeho otec a odmítal vylézt ven. Zlom nastal, když se v lednici objevilo topení, televize a další lednice, do které otec vlezl a tak dál ad infinitum. Svým slamem popřel známé pořekadlo „nejlepší nakonec“. Dle mého osobního soudu jsme slyšeli nejlepší slam hned na začátku. Naneštěští se to podepsalo na nižším bodovém ohodnocení, které Eliase stálo umístění v první trojce. Ve druhém kole rozjel slam o kole. Start byl pomalejší, ale postupně nabíral na obrátkách. V tomto textu pro změnu figuroval praotec, který založil jezdeckou školu, avšak časem ztrácí zájem i přehled a jezdí z bodu A do bodu A. Získal třetí nejvyšší bodové ohodnocení, ale na bednu to zkrátka nestačilo.
Druhý přišel na řadu Janar. Slamoval o opilosti. Na rozdíl od Eliase se zmínil o matce, před kterou proběhlo jídlo, vnitřnosti i vnějšnosti. Velmi dobře zafungovala estonština, protože se jedná o skvělý jazyk pro popis kocoviny. Jeho text však nebyl příliš dlouhý, vtipný ani poetický a diváci to ohodnotili nízkými body. V druhém kole Janar pokračoval v opilecké notě. Zachytil pro změnu (možná svou) delirickou cestu noční Prahou a střet s božstvem řidiče tramvaje. Národ ochlastů nenadchl, přestože jeho výkon byl autentický.
Třetí naběhl Jean-Maxime Lévesque sršící energií. Vyprávěl příběh o muži nadšeném do potrubí, děr a úhlů. Tento mladý fyzik při erotických hrátkách s milenkou nezabrání úniku, načež unikne i Casanova na motorce. Původně francouzský slam přednášel v angličtině, a to mu možná ubralo na jistotě. Diváci to vycítili a body šly dolů. Druhý slam byl něžnější, přesto se J-Max držel milostné linky. Vykreslil milenecký pár, jenž se odstěhoval na souostroví Tuvalu. Společně se stěhují po všech ostrovech a pozorují hvězdy. Poetický text ve francouzském jazyce zapůsobil a vysloužil si i lepší body. Celkově však zůstal J-Max za očekáváním a nejspíš se na něm podepsal daleký let z Québecu.
Čtvrtá vystoupila Dorotka. Přišla se surreální satirou, kdy si lidé nevšímají, ani když sněží myší chlupy. V druhé části vystoupení přišla s bilinguální improvizací. Začala psát text přímo na jevišti ve slovenštině a průběžně jej překládala do angličtiny. Bob pojmenoval Dorotčinu inovaci „translam“. Diváci však body novotu neocenili. V druhém kole Dorotka přišla s francouzským zasněným textem o tažných ptácích plným něhy. To přineslo i kladný ohlas.
Pátá se ukázala Barbora. Ve svém sebevědomém vystoupení se rozohnila o lásce – ke slamu. Beze slitování zabouchla dveře za minulostí a pustila se do boje s všedností. Její entuziasmus publikum ohodnotilo velmi vysoko. Druhé kolo začala Barbora známou anglickou říkankou „Head, Shoulders, Knees and Toes“ a pak se pustila do kritiky umlčování hlasu méně průbojných a kultu krásy, který nám diktuje, jak máme vypadat. Obecenstvo uneslo i tento těžký text a náležitě jej ocenilo.
Šestý nastoupil Ondřej. S určitou dávkou naštvanosti se opřel do různých maniaků a sadistů, hojících si ega na slabších. Zástupci evropských hodnot jdou příkladem, šíří nenávist vůči všemu neznámému a vnucují svá přesvědčení. Antixenofobním textem sklidil úspěch. V druhém kole Ondra tematicky navázal a pustil se zostra do kritiky čecháčkovství. V textu pobavil vtipnými přesmyčkami a dystopickou vizí, kdy na Ministerstvu proti sluníčkářům bude sedět Tokio Okamura. Nakonec se ptá, jestli místo Velkého bratra nepotřebujeme cvokaře. Od diváků si vysloužil velké ovace a od fullhousu ze samých desítek ho dělila jen jedna osmička. Škoda.
Sedmý byl Honza Jílek neboli JJ. Láska je mezinárodní a na tuto strunu zahrál i JJ. V prvním kole zaslamoval příběh o Romeovi a Jůlii hledající svatý grál. Obecenstvo si získal svými tradičními slovními hříčkami, které zvládá nejen v češtině, ale i angličtině. V prvním kole si vysloužil nejvíce bodů. Ve druhém slamu přešel od lásky rovnou ke swingers a bodu gé. Hraní s dildem na queer notu publikum nadchlo méně, přesto získal slušné body.
V transnárodním klání Oidipa, Dionýsa, satyra, víly, amazonky, trolla a queera na stupních vítězů stanuli jen domácí. Na třetím místě se umístila Barbora, na druhém JJ a zvítězil Ondřej Hrabal. Není tak podstatné, jaké národnosti byli vítězové, jako to, že své texty říkali zpatra. Jistý projev bez papíru obecenstvo v Olomouci vysoce ocenilo a odpustilo i pár výpadků paměti. Na konci Bob smazal rozdíly mezi pohlavími tím, že všechny vystupující oslovil guys, což také mělo velmi kladnou odezvu. Vzhledem k velké účasti a spokojenosti všech se dá počítat, že první International Poetry Slam není poslední.
Kuba Orbital
Přidejte odpověď