Když se autor těchto řádků a moderátor olomoucké Slamastyky, akce pro smělé slamatéry a začátečníky, za kuropění vracel domů, radost mu kalila jinovatka na okolní trávě. Co kedlubny vysazené právě? To byl taky aprílový nápad, vymyslet první venkovní slam roku v kině Hoblina zrovna na noc, kdy snad z pekla chlad vzlíná… Nicméně dvaačtyřicetihlavý dav zapad do hospůdky s kamny a zažil překvapivě útulné a libozvučné klání, ve kterém si to naprostí slamoví panici (Toby, Hombre, Ivana) a skoropanny (Eva, Martina) rozdali s méně (Eliška, Kuba, Jiří, Jelen) či více protřelými pardály a bardy (Viktor a především Anatol) – a mělo to grády.
Dvanáctiletá Eliška, dcera místního šampióna Juráně, překvapila sebeironií a vypravěčským umem. Jak pouť supermarketem, tak školní výlet získaly vysoké známky, které nesledovaly charitativní cíle. Ostatně e-liška jiskřila už kdysi ve slamových deblech. (Na říjnový Duo Slam 2016 má namířeno s tátou Jurou Juráněm, co sahal loni po žezle.) Martina Pavlíková se vnořila do identity jedné baarové Lídy a poté fiktivního Přemysla Čápa. Zdálo by se, že šoumenka Martina ještě tápá, vystoupení však mělo patos, s který bodují slameři na zahraničních pódiích, kde v publiku není tolik smějících se bestií. Jiří Žák v prvním kole navázal se svou psychoterapeutkou dvojjazyčný vztah; ve druhém kole pak popsal jeho krach. Budeme s napětím sledovat další peripetie autorova podvědomého pyje. Hombre se stal tématem své záhrobní ódy (na líh) a o přestávce se vypařil z hospody (najít?). Ivana Hanus vzdala díky velkorysé Evropě a rozprášila antivakcinační a jiné mýty. Potom s vervou glosovala svárlivé žití na diskusním serveru, čímž nevzbudila tolik interesu. Sytý hladovému nevěří: na Twitteru je méně stresu. Zkušenost s vystupováním a dobrou techniku prokázal Toby Švédů, který Pražákům kvůli epopeji v muší váze rozbil tlamu a pak ještě udělal průvan na Portě. Na správném místě (třeba v Moravském Krumlově nebo na folkovém slamu) by to nandal i porotě.
Eva Stupavská, která při své nedávné premiéře na Slamu žen v Brně nabrala bronz, nyní pozdravila slunce cvikem i veršem a za souvislé recitace se vestoje v pololotosu nezřítila z palet do zvukařova boxu, takže palce nahoru. Druhém kolo bylo lehce detektivní a vonělo kůží, nicméně na to, aby postoupila na grand slam Kladivo huby, jí sudí jeden bod dodnes dluží. Na třetím místě úspěšně „zapustil kořen, ba i zapustil až po kořen“ Kuba Orbital (před týdnem v silně obsazené Ostravě brambory počítal) se svými duchovně a aktivisticky laděnými výhonky. Druhý skončil třiašedesátiletý Jelen, jenž měl být se svou nukleární básní převelen do Plzně, když bylo zrovna výročí Černobylu. Spolehlivě všechny odrovnal. Druhá byla jediná milostná a taky šikovná. Zvítězil Hanačík Viktor, z tuctu soutěžících jediný improvizátor, jehož kosmické tance popírají zákony gravitace i performance. Když namítl moderátor, že ho bez mikrofonu není slyšet dosti a že má přidat na hlasitosti, odvětil: „Volume doprava?“ a postupně ztišoval báseň až do neslyšitelnosti, za což si vysloužil bouřlivý aplaus a jako jediný sklidil full house, tedy šest desítek od šesti porotců. Jak praví moravské přísloví: To chcu.
Anatol Svahilců musí zapracovat na tužce, aby příště obstál v konkurenci mladých psavců. S migrační politikou ptačích dravců a Bedřichem hlušcem na mušce by býval vyhrál ve stylu velikém, kdyby ho ovšem netížil hendikep, minus deset bodů na každou rundu, a tak zůstal pomyslně na chvostu a nekazil Hanákům bžundu. Slamu sumárum: Turnaj pro neviditelné slamery byl lepší, než jsme kdokoli čekali. A při pohledu na lupen zdá se, že nejeden kedluben přežije i tenhle drsný duben!
Bob Hýsek
Divadlo hudby Olomouc, čtvrtek 12. 5., 20:00
Plzeň (Anatol Svahilec | Mručivák | Nejhodnější Michal | Lef L’Leviatan)
versus
Olomouc
(Jirka Juráň | Ondra Hrabal | Saša Dvořák | Viktor Hanačík | Jelen | Kuba Orbital)
Přidejte odpověď