V brněnském Café Atlas se ve středu 6. dubna konal Slam žen. Moderování se tentokrát neujal Jenda Perla, jak je zde zvykem, ale Adéla Elbel, polovina skupiny Čokovoko. Slam poetry uváděla vůbec poprvé, jak také sama uvedla. Po několika úvodních vtipech na zahřátí jako například, že diváci uvidí ženy ve všech polohách, se zeptala zda je mezi přítomnými nějaká černá kobyla či klisna, nebo prostě jen někdo, kdo se cítí být ženou a rád by si vyzkoušel slam. Jedna odvážlivkyně se našla – Marie z Ostravska. Adéla tedy s radostí ohlásila, že ačkoliv mělo původně vystupovat deset žen, tak nyní je jich už osm. Některé slamerky se bohužel musely omluvit, ať už pro nemoc dítěte nebo svou vlastní.
Po rozlosování čísel zůstala na podiu Anaya a ihned poprosila ještě trochu chladné publikum o spolupráci – mělo na povel říct „ženou“. Protože právě to chtěla Anaya divákům sdělit – jaké je to být ženou, odtr…ženou a někdy i vyvr…ženou. Zkrátka jim sdělit „své emoce a vnitřnosti.“ Publikum bylo opravdu ještě chladné, a tak se za její výkon objevily samé sedmičky. Pauzy mezi vystoupeními prokládala Adéla Elbel svými glosami a náhodnými rýmy a samozřejmě také hlášením bodů, když si na ně náhodou vzpomněla a když je v temné chodbě u sálu Břetislava Bakaly viděla. Eva Stupavská s číslem dvě zvolila slam, který asi musí napsat každý začínající slamer – o tom, že slamuje poprvé. I přesto, že na ní byla znát nervozita přednesla dobře vystavěný text s několika stand-upovými prvky, který publikum ocenilo osmičkami. Třetí na řadě byla druhá největší fanynka Jana Jílka Scaar Egoni. Přečetla ze svého deníčku poněkud temnou báseň „Svatební noc.“ Brněnští diváci obecně čtené výstupy moc nemají rádi, a tak se objevily i pětky. Výjimka potvrzuje pravidlo, a tak Ellen Makumbirofa se svým poločteným slamem, o tom, že je sama a hubne od dnešní středy, zamířila k bodům nejvyšším. Po její nové básni, kterou začala psát den před slamem, se nad hlavami porotců objevilo hned pět desítek z osmi možných. Martina Pavlíková, jež se na pódium dokulhala o berlích, zvolila příběh o obtloustlém dítěti Přemyslu Čápovi, který měl jako první ve třídě trojky… Provedla nás jeho životem od základní školy přes vysokou až po pavilon opic. Adeladlu někdo zatahal za vlásky ve jménu lásky. Prozradila, že to byl jeden ze slamerů, ale neuvedla který. I po jejím slamu se objevila desítka, ale převažovaly devítky a osmičky. Černá kobyla Marie se po skoro až stand-upovém úvodu rozhodla divákům v jednoduchých verších vysvětlit, co dělá ženu ženou. Ona osobně si myslela, že úsměv, ale mezi ženami je prý rozšířenější verze, že boty a naopak muže mužem dělá jeho ipod. Na závěr prvního kola přišla důchodkyně Libuše Matysíková, čtyřnásobná účastnice regionálního kola a nejstarší slamerka večera. V její tvorbě je patrný posun, protože v tomto kole nečetla básně ze své sbírky Kuplet o Brně nebo připravované sbírky Čas trampa, ale připravila si slamovou báseň začínající rýmy „slamer, slamerka – hašler, hašlerka. Hlasem vyškoleným recitačními soutěžemi a léty učení v mateřské škole zabrousila i k současné situaci ve společnosti, například, že mladí jsou single a ničeho si neváží. Její slam sklidil od publika, které je asi na celospolečenskou kritiku zvyklé, osmičku, devítky a jednu desítku, když chtěla moderátorka ohlásit i druhou desítku, krutá porotkyně ji opravila, že nejde o desítku, ale o jedničku. Poté už byla přestávka, ve které si diváci mohli zakoupit tištěné Slamoviny. Tato slamová vymoženost už byla v Brně dokonce podruhé.
Po přestávce následoval vstup hudebnice Makak, který se ale od diváků dočkal menší pozornosti než by si zasloužil. Poté už opět přišla Libuše Matysíková napřed přednesla z paměti svou báseň „Bulvár“ a pak zazněly krátké básně jako například „U řezníka“ nebo „Strejda z Jeseníků.“ Dobře naladění noví porotci ji ocenili body od devíti do šesti. Černá kobyla z lidu Marie nepočítala se druhým kolem a po opět lehce komediálním úvodu řekla svoji báseň, kterou vymyslela při počítání oveček. V tomto případě už byli porotci přísnější a objevovali se zejména čísla kolem poloviny škály, někdy i pod polovinou. Celkově brněnští diváci jako jediní využívají všechny body, mnohdy téměř rovnoměrně. Asi jim zatím ještě nikdo nevysvětlil, že čísla od jedné do tří jsou pouze do počtu a že jednička je v sadě zejména proto, aby se z ní dala složit desítka.
Po Marii přišla Adeladla se svou improvizovanou básní začínající v supermarketu a měnící se v různých žánrech. V jejím případě dva diváci pochopili účel jedničky a pražskou studentku estetiky odměnily nejvyšším hodnocením. Ostatní porotci šáhli většinou po devítce. Martina Pavlíková, jež se dle svých slov přihlásila díky papírku v Albertu, s druhým kolem taktéž nepočítala a improvizovala o mámě, tátovi a podobných domácích tématech, což publikum příliš neocenilo a opět se objevily i v jiných slamových krajích zcela neznámá čísla jako například dvojky. V rámci večera zkušená matadorka Ellen Makumbirofa, protože vystupovala už podruhé na rozdíl od většiny účinkujících a probírala velikost (nejen) svého hrudníku i ženské ochlupení a rovněž prohlásila, že i když se pár dní nemývá, černá se už narodila. Ellen na Slamu žen v podstatě soutěžila jenom sama se sebou, protože za druhé kolo dostala ještě o desítku víc než za kolo první. Scaar Egoni dala divákům vybrat ze dvou básní a ti si samozřejmě vybrali tu s atraktivějším názvem – „Voyer“. Škála jejího hodnocení byla opravdu široká od osmi až po dvojku a první polovinu čísla deset. Eva Stupavská začala těžkým kalibrem – citátem od Milana Kundery a poté divákům přiblížila svou autobiografii – studuje, pracuje a podobně jako Ellen je nezadaná. U Evy se jako u čtvrté slamerky tohoto večera objevily desítky, a to přesně tolik, kolik jich neposbírala její kamarádka Ellen čili dvě. Ostatní diváci většinou vytáhli stejně jako v prvním kole osmičku.
Anaya chtěl být pražena a obrněna a také ve druhém kole vyzvala publikum ke spolupráci. Tentokrát měli dokola skandovat „We want more!“ a poté „Brnění.“, jež zcela úmyslně evokovalo vibrátor, ale nakonec se Anaya cítila obrněna a kdokoliv na ni může vystřelit, protože má brnění. Diváci tentokrát vytáhli čísla od šesti do devíti a průměr byl někde uprostřed.
Poté už se na jeviště vrátily všechny účinkující a Adéla Elbel za asistence „jakého si dítěte“, které se neustále pohybovalo u pódia a oslovovalo ji „mami“, vyhlásila výsledky. Třetí místo při své premiéře vybojovala Eva Stupavská, druhé místo Adeladla slamující od února a první příčku spolu s odměnou tisíc korun Ellen Makumbirofa. Osm účinkujících a více než stovka diváků odcházela domů spokojena a už se všichni těší na další brněnský slam, jenž bude v Café Atlas 3. května, tentokrát například s Janem Jílkem nebo Pavlem Oškrkaným.
Přidejte odpověď