V Olomouci se u příležitosti Mezinárodního dne žen 8. března 2016 konal vůbec první čistě ženský slam. K této slavností příležitosti si vzal moderátor Bob Hýsek oblek, jenž vytahuje opravdu jen výjimečně, například ho měl na své svatbě. Bob se také snažil vyhnout všem sexistickým narážkám, ale to se mu dařilo celý večer jen zčásti, byť byl sám k sobě mnohdy hyperkorektní. Předskokanem byl Jan Jílek a tentokrát nechal mluvit svůj ženský hlas = hlas své ženy, která četla Honzovu asi nejznámější báseň „Žen sen“ a Honza mimicky a komicky předváděl svůj slam.
Číslo jedna si vytáhla jako skoro vždy začátečnice a tentokrát ta z úplně největší dálky – Američanka Amanda Morris. Mluvila o svém životě, od kterého by chtěla víc než každodenní rutinu spánku, jídla a práce. Jelikož je novinářka (píše pro Prague Daily Monitor), krásně ve svém slamu využila popisu psaného projevu a všech interpunkčních znamének. Její body byly spíše kalibrační, objevily se sedmičky, ale i devítka. Číslo dva si vytáhla Amandina spolucestovatelka z Prahy Barbora. Nasadila báseň „Co ode mě ještě chceš?“, ze které téměř mrazilo v zádech. Poprvé se u poroty objevily i desítky, a to zcela zaslouženě. Třetí se představila blondýna se složitou anabází – sice z Plzně, ale ke slamu se dostala v Olomouci – Anaya. „V Divadle huby, huby nevymáchané“ oznámila, že bude improvizovat a poprosila publikum o slova, ale než stačila příběh na téma rýže, psí útulek a čubička rozvinout, tak jí vypršel limit. Bob Hýsek totiž neuznal její požadavek, aby se začalo stopovat, až řekne. Čtvrtou byla už takřka olomoucká Dorotka, nejlepší slovenská slamerka, tentokrát se zelenými vlasy. Oznámila, že bude „čítať“, protože se jí tlačí zub moudrosti a nedokáže se plně koncentrovat. Báseň o levandulovém šamponu ve vlasech volně přešla do angličtiny. Dorotce čtený projev příliš neubral a byla to pěkná čtená slovensko-anglická performance.
Pátou byla Anna, jež se rozhodla zúčastnit slamu až toho dne odpoledne a rozhodně nelitovala. Dávala svoji báseň „Mapa Anny“, která měla úspěch už u hradeckého publika. Zua Švierčiková, v pokročilém stádiu těhotenství, přišla na pódium s tím, že protože má pupek, který se jí údajně udělal ráno, tak bude také jen číst. A četla tematicky o tikajících biologických hodinách. Markéta s nejdelším příjmením na světě – Effenbergerová zkráceně Ef. také četla. Připravila si méně či více feministicky laděný slam mimo jiné o umírání ženských hlavních postav ve filmech, aby ty mužské hlavní role mohly přežít. Ve svém volně asociovaném textu zabrousila k silnému tématu rozvedených rodičů. A podobně jako Zua nebo Anaya také ona přetáhla časový limit a rovněž i jí to bylo jedno. Adeladla veršovala o zadních vrátcích a lásce, která někdy bolí. V této básni je i její krásný rým: „v odstavcích, odstav cit.“ Zuzka Vodičková alias Vodička, která rovněž přijala pozvání až krátce před soutěží, ale jakožto správné improvizátorce jí to vůbec nevadilo, rozjela zpívaný slam s motivem „Haló, srabe, nedávej mi kytky“ o krizi dlouhodobého vztahu mezi mužem a ženou. Kadencí a počtem slov byl tento slam lehce podobný Bio Mashinu kulometu. Vodička si za něj vyzpívala i tři desítky. Nejlepší nakonec dalo by se říci. Jako poslední vystoupila Ellen Makumbirofa, studentka psychologie z Vysočiny, a ve své skvěle připravené premiéře to pořádně rozjela. Její skvěle připravený slam s prvky stand-upu měl u ženské části publika úspěch. Ellen zmínila velikost hrudníku, ženské ochlupení, porod a dokonce i „černý“ humor o černoších. Za tento pohybově i slovně promyšlený slam dostala hned pět desítek a ujala se vedení. Následovala přestávka v níž si diváci mohli koupit speciální Femislamoviny a také to v hojném počtu udělali.
Přesdkokankami druhého kola byly Sára Wolfová a Eliška Juráňová s několika kratšími duoslamovými básněmi. Poté se pořadí otočilo a začínala Ellen Makumbirofa, tentokrát vážnější existenciálnější básní, v níž použila robotickou chůzi i řeč. Vše opět výborně připravené. Po jejím slamu se objevily i desítky, ale bylo jich stejně jako osmiček. Zuzka Vodička nás ve druhém kole nejdřív seznámila s tím, o čem všem by jakožto nejstarší účastnice mohla vyprávět (menstruace, sex?). Nakonec mluvila o své profesi zdravotního klauna a zpívala příběh, jak se zrodil anděl a také rakovina, jež přišla moc brzy. Adeladla si vyžádala témata od publika. Výkřik „otrokářství“ ze zadních řad přišel dopředu jako „motorkářství“. Dále to byla Filadelfia a panelové sídliště. Z toho Adeladla udělala příběh v různých žánrech. Diváci si konkrétně vyžádali western, večerníček, porno a grotesku. Pak už Adeladlu tlačil časový limit, jenž byl ovšem operativně zvýšen na čtyři minuty a odečty bodů z prvního kola anulovány. Markéta Ef. četla hypotézu, jak by vypadal Harry Potter, kdyby byl Hermiona Grangerová, ale oklikou svých surreálních asociací se dostala až k oblíbenému ženskému tématu – menstruaci. O té překvapivě mluvil nejdelší dobu moderátor Bob Hýsek v rámci reklamy na mamajóga.cz, která do soutěže věnovala vítěznou prémii 2000 korun.
Zua Švierčiková tentokrát mluvila o těhotenství a předchozím těhotenství. Zazněl i v Olomouci již oblíbený motiv „kojit, kojit, přebalovat, kojit, kojit. nakrmit“ Obecně je to slamerka, která se s tím moc nese.., jak bylo poznat i z otázky: „Jaká jsou hovínka?“ V tomto bodě se slam začal přiklánět k vulgárnějším výrazům. Anna povyprávěla o těžkostech studentky germanistiky. Dorota Bachratá přečetla svou přednášku o vagíně a v tomto bodě se slam k vulgárnějším prostředkům jednoznačně přiklonil. Dorotka diváky zaujala dosti rozdílně, neboť ji obodovali doslova od desíti k pěti. Škoda, že mezi všemi těmi větami o vagíně zůstal skoro nepovšimnut „revulver“. Anaya tentokrát mluvila bez úvodu, protože konkurence je vysoká, nízká a bachratá. Její slam byl nápaditý a objevilo se v něm několik novotvarů jako například Složenicyn nebo výpadek středního proudu, ale diváci je ocenili většinou sedmičkou. Barbora chtěla u příležitosti dne žen zůstat mezinárodní, proto mluvila v angličtině o tom, jak se oklepat z osobních pohrom, a byla skvělá. Jiné hodnocení se hledalo jen těžko. Barbora obecně ještě zdokonalila svůj projev a její básně jsou velmi působivé v jakémkoliv jazyce. I přes možnou jazykovou bariéru u některých diváků ji ocenili třemi desítkami. Následovala další anglická báseň, neboť druhé kolo uzavírala Amanda Morris. Byť její slam v češtině by byl rozhodně zajímavý, protože v prvním kole měla problém vyslovit i samotné slovo čeština. Opět měla dobrý text s propracovaným přednesem v lehce uniformním americkém stylu, který údajně mají všichni tamní slameři. Vzhledem k rychlosti, v jaké ho musela napsat a naučit se ho, by si možná zasloužila víc bodů než hlavně osmičky.
Jelikož se žádné body za překročený čas nakonec neodečítaly, tak bylo pořadí velmi vyrovnané. Hned tři ženy totiž byly vtěsnány v rozdílu dvou bodů. Po omylu, který se stal už na Miss Universe, že byl vyhlášen někdo jiný než měl, se to povedlo i Bobu Hýskovi na této Miss Umíverš, jak soutěž sám nazval. Napodruhé už ovšem zazněla tři správná jména – Zua Švierčková, Ellen Makumbirofa a Barbora. Ty si pak mezi sebou navzájem střihly, kdo bude začínat, přičemž vítězka si mohla vybrat své pořadí.
Po všech prohraných soubojích ve stříhání a obecně i ve slamech samotných, začínala Bára svými „Vlasy“ a nedala soupeřkám šanci. Dostala čtyři devítky a čtyři desítky a nasadila laťku tak vysoko, že už ji žádná ze soupeřek nedokázala překonat, což se ale v té chvíli ještě nevědělo. Ellen mluvila o svém hrdinovi a asi zkazila začátek básně, ale nebylo úplně poznat, zda to bylo schválně nebo momentální chyba. Trochu se projevilo, že slamuje premiérově, ale dostat se napoprvé do battlu v tak silné konkurenci je samo o sobě obrovským úspěchem. Za svůj slam dostala osm devítek, což byl jediný případ za večer, kdy se porota takto absolutně shodla. Zua opět udělala průhled do mateřství a porodu. Dostala za něj tři desítky, ale další body už byly nižší včetně sedmičky, a tak to na první místo nestačilo. Ze svého prvního slamového vítězství v životě se tak mohla radovat Barbora a určitě z něj měla větší radost než z prémie 2000 korun.
Večer samotný byl výrazným posunem v české slam poetry a je více než dobře, že jej Bob Hýsek se svými spolupracovníky uspořádal, byť výsledek byl předem neodhadnutelný. První Femislam byl rovněž posunem českého slamu do evropské slam poetry, ve směru, jakým se v současnosti ubírá. Mimochodem od přítomných slamerů(sic!) zazněly hlasy, jestli by neměli se slam poetry skončit a přenechat ji jen ženám, protože večer byl opravdu skvělý a neobjevil se žádný slabý výstup. Snad bude mít stejný úspěch i brněnský Ladies slam 6. dubna, jehož organizátorem je Jenda Perla, iniciátor tohoto (ušlechtilého) nápadu pořádat slamy pro ženy. A také snad všechny účinkující v brzké době uvidíme i na dalších akcích.
Přidejte odpověď