Svahilec předvedl první sóloslam

V úterý 9. 2. se v pražské kavárně Do Větru odehrála premiéra nebývalého slamového formátu. Anatol Svahilec zaslamoval bez přátel a bez přestávky, dokonce i bez bodů. Nikoliv však bez diváků a rozhodně ne do větru. O co nepřítomný divák přišel? Nahlédněte do minulosti skrze následující řádky.
Je pár minut před osmou večer a tmu jak v pytli narušuje jen pár skromně svítících lamp. V obklopení masivních šedých bloků, které by snad s trochou fantazie bylo možno označit jako domy, mezi parkujícími auty, v místech, kde najdete obrubník uprostřed chodníku a nerozlišíte parkoviště od vozovky, se nachází monumentální kvádr, z jehož oken září světlo. Z oken září světlo, ze dveří se line zvuk a tam se nachází kavárna Do Větru.

Otevřením starých těžkých dveří a snad ještě dalších dveří, se člověk ocitá vedle fotbálku v dlouhé chodbě, kde už to zkrátka žije. Zatímco v chodbě a přilehlé místnosti člověk nachází ještě dostatek místa, o hlavním prostoru, kde se sóloslam odehraje, už totéž říct nelze. Výstup by měl co nejdříve začít, nevelký podnik praská ve švech. Za třemi či čtyřmi řadami obsazených židlí již stojí dav diváků žíznících po úderné poezii či po pivu, případně po obojím. (Přesný poměr nelze uvést, jelikož dav se s barovou frontou mísí.) Hvězda dnešního večera se ještě chvíli za četných polohlasných zvolání „Ježiš !“ a hlasitějších „Pardon,“ prodírá skrze návštěvníky napříč kavárnou, až nakonec zaujme finální bojovou pozici před okny a před diváky v levém rohu na pomyslném jevišti. Úvodem přichází zkouška mikrofonu. Ovšem zadní řady stojících docela hlučí, tudíž pořádně neslyší ani ti, kdo nejsou hluší. K tomu se jednou za čas z baru přidá syčení kávovaru. Jediná slamem povolená rekvizita je tak (prozatím) zahozena a nahrazena Svahilcovým zvýšením hlasu. Na dotaz, zda slyšíme, přichází výstižná odpověď – „slyšíme, ale nevidíme“. Sóloslam tedy může začít.

Z počátku lze v Anatolově výstupu vycítit lehkou nervozitu, ta se však brzy vytrácí a slamer se dostává do svého běžného tempa. Jednotlivé slamy Svahilec vždy uvede komentářem. Mluvené slovo pravidelně střídá krátká hudební vsuvka z PC, u kterého sedí DŠ. Zhruba v polovině výstupu navrhuje hlavní a jediný účinkující, na popud třetích sedících řad, přestávku. Ta je však stojící většinou zavržena. Jeden z postávajících přichází s návrhem střídání diváckých pozic, na což se Anatol pouze tajemně usměje. Happening „Škatulata hejbejte se“ se tedy nekoná. S blížícím se koncem slyšíme známější a úspěšnější (zkrátka ověřené až trochu provařené) slamy jako Žížala či Plodná jízda. A právě během jízdy se na scéně objevuje zavržený mikrofon, nikoli však v úloze mikrofonu, ale jako rám kola. Diváci se dočkají ještě Mamuta, tedy autorovy prvotiny a přichází závěr. Zazní opět skvěle podané Dráhy, které asi nikdy neomrzí. Následuje aplaus, po kterém Svahilec ještě vyrukuje s přídavkem Sámslam. Kavárnou Do Větru se šíří nadšený potlesk a na jediného slamera dnešního večera začíná padat sprcha drobných, představujících dobrovolné vstupné. Anatol nakonec nechává kolovat tuplák zastupující kasičku, na kterou se zapomnělo. Nádoba se se rychle plní mincemi i bankovkami, nakonec se dostává zpět do rukou účinkujícího a může se domů. Je teprve deset, a tak diváci jásají, že nemusí z Větrníku pěšky.

Co závěrem dodat? Sóloslam představoval netradiční slamovou akci, která určitě stojí za vidění (pokud tedy Anatol Svahilec nepatří mezi Vaše nejméně oblíbené slamery, v takovém případě musíte doufat, že se jiní inspirují a zkusí rovněž sóloslamování). Je trochu škoda, že pražsko-plzeňskou slamscénu představují často „pouze“ tradiční měsíční exhibice a jiné formáty jako třeba duoslam, se tu (zatím?) neobjevují. Avšak právě sóloslam či nedávný bytslam (rovněž akce pod taktovkou Anatola Svahilce) nasvědčují, že by se i pražsko-plzeňský okruh fanoušků slamu mohl dočkat nových podob poezie naživo. A pokud ne, možná aspoň vzroste slamturistika a tito diváci se začnou vydávat za méně tradičními slamformáty třeba do Olomouce. Však to znáte ze Svahilcových slov „ …stačí v nádražce si sbalit svoji cestovní partu a rázem za skupinovou jízdenku slevu máte jak na In Kartu…“

Nokami

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*