V olomouckém Divadle hudby proběhl ve středu 9. prosince křest druhé knihy slamových textů dvojnásobného mistra ČR Jana Jílka. Ta nese název Jan se jí lek, obsahuje 14 textů z let 2010–2015 neboli „the best of Jan Jílek a druhý svazek sebraných spisů“.
Autor, který je jedním ze dvou borců (tím druhým je Jakub Foll) postižených distancem za své dvě vítězství v celorepublikovém finále, si na křest nové knihy pozval řadu oblíbených slamerských kolegů. Na akci dorazilo celkem deset borců – Metoděj Constantine, Anatol Svahilec, Lojsa Kvádr, Honza Dibitanzl, Pan Václav, Jirka Juráň, Ondra Hrabal, Viktor Hanačík, Dan Kunz a rovněž čerstvý mistr ČR ve slam poetry Rimmer. Z akce se bohužel kvůli pracovním povinnostem byli nuceni omluvit Bohdan Bláhovec a Barbora. I tak se určitě bylo na co těšit, o čemž svědčilo zaplněné hlediště. První kolo slibovalo tradiční slamový souboj o večeři s hrdinou večera, to druhé se odehrávalo ve volnějším duchu a většina slamerů vystoupila ve dvou.
Obří slamová rodina
Celým večerem provázeli jako moderátoři Jan Jílek s Bobem Hýskem. Zpestřením akce pak byla přítomnost DJe Toma Hrkalíka. Publikum a porotu dostal do varu právě dvojnásobný mistr JJ, který na úvod večera zaslamoval o tom, jak svou ženu miluje dinosauří láskou, že své dceři dal jméno Adina, protože se to skvostně rýmuje se slovem rodina, a nakonec parafrázoval Bohdana Bláhovce a v pokleknutí se své milované zeptal, jestli si ho chce znovu vzít. Prostě láska s velkým L a šťastná to rodinka. Pak už přišel na řadu první soutěžící Jirka Juráň, který přednesl rozhovor, ve kterém máma přemlouvala tátu, aby s ní šel právě na tuto knižní vernisáž. Jako druhý se publiku představil Anatol Svahilec, který otočený zády dával mužům v hledišti rady, jak postupovat při masturbaci (technika zvoník zvoní), za což si vysloužil od poroty vysoké bodové ohodnocení. Po něm slamoval Honza Dibitanzl o Vánocích, které však nejsou zrovna veselé pro hrdinu jeho příběhu – bezdomovce Luďka. Silné téma sklidilo úspěch, od poroty dostal dokonce dvě desítky, ale na pomyslnou bednu to v konečném výsledku nestačilo. Čtvrtým soutěžícím byl Pan Václav, který je pověstný svým vyžíváním se v trapnosti, minimalismu a absurditě. Na pódium přišel za oponou, přednesl čtyři absurdní básně, a aby ukojil touhu publika po rýmu, své vystoupení zakončil informací, že si koupil jízdenku do Olomouce a zpět se slevou IN25. Po něm slamoval místním dobře známý improvizátor Dan Kunz, který se na závěr seriózně zeptal publika, jestli by mu někdo nemohl půjčit pistoli na tmel. A jeden dobrotivec se mu ozval, takže Dana ani nemuselo mrzet, že bodově mu to na večeři s JJem nestačilo.
Šestým soutěžícím byl zdejší student filozofie a anglické filologie Ondřej Hrabal, který se rozhodl zkusit konfrontační slam, ve kterém si bravurně pohrál se jmény známých spisovatelů a filozofů a názvy jejich děl. Porota mu nadělila skoro plný počet možných bodů, jen jeden zdrženlivý divák jej ohodnotil devítkou, jinak se urodilo celkem sedm desítek a pomalu se zdálo, že o vítězi je rozhodnuto. Po něm nastoupil mysteriózní Viktor Hanačík, který se předvedl ve svém osobitém stylu. Nechal však zhasnout, tudíž jsem si nemohl dělat poznámky, a navíc mi jeho fascinující vystoupení kazilo nepatřičné chichotání dvou slečen v řadě přede mnou, které se očividně nedokázaly (stejně jako porota) naladit na stejnou vlnu jako Viktor. Dalším slamerem byl Lojsa Kvádr, který se rozhodl improvizovat za pomoci publika, ze kterého mu přišla slova akvárium, vařič, kosmonaut a rybičky. Lojsa využil volnějšího dodržování pravidla o časovém limitu a s nelehkým tématem se pral jako lev, v jeho příběhu se nakonec místo rybiček v záchranném modulu uvařil sám kosmonaut. Porota však jeho snahu nedokázala příliš ocenit a udělila mu mimo jiné dokonce dvě pětky, které byly nejnižší známkou udělenou během celého večera. Předposledním vystupujícím byl Metoděj Constantine, který se v Olomouci objevil podle svých slov bez energie, bez textu, bez témat, ale tím pádem i bez hranic. Rozjel tak improvizační show, během které chtěl nechat jednoho diváka zvednout vyzvánějící telefon (ten to však nestihl), zavítal do publika a nakonec čelil konfrontaci s jedním neukázněným divákem, který měl k jeho vystoupení až nevhodné poznámky. Metoděj se však nenechal zaskočit a jakožto odpůrce masa (když mu maso chybí, tak si dá steak z ryby) a živočišných výrobků, usadil dotyčného při zjištění jeho touhy po ovčím sýru. I za svou duchapřítomnost sklidil velmi dobré bodové ohodnocení, které čítalo tři desítky, jednu devítku a čtyři osmičky. Nakonec prvního kola se představil čerstvý celorepublikový šampión Rimmer, který představil svůj text s názvem „Hipstár“, se kterým sklidil úspěch na finále v Plzni. Jak se však říká, jiný kraj, jiný mrav. V Olomouci obdržel sice šest devítek, osmičku a sedmičku, ale na vítězství to ani zdaleka nestačilo. I tady si neodpustím nezmínit, že Rimmer své vystoupení ukončil poněkud náhle a dotyčný vybuřující divák ho následně opět velmi nevhodně nazval bláznem (kdyby sledoval Červeného trpaslíka, věděl by, že by se hodilo spíš slovo magor). Naštěstí se po přestávce, která následovala, dotyčný neukázněnec z místa činu vypařil neznámo kam.
Duety, kreace a beaty
Druhé kolo se odehrávalo již v naprosto uvolněném duchu a kromě Rimmera se ostatní slameři představili v duetech. První dvojici tvořil Jirka Juráň se svou dcerkou Eliškou, která se divila, co si to táta doma pouští za černé palačinky. Ten ji poučil o gramofonu a elpíčkách, ona mu na oplátku osvětlila význam kanálu Youtube. Následně dal Rimmer publiku vybrat mezi krátkou a veselou básní o pornografii a dlouhou a smutnou básní o rozpadajícím se vztahu s názvem „Láska z regálů“, kterou složil pro kamarádku – zpěvačku. Nenasytné publikum chtělo slyšet obě a jeho přání bylo vyslyšeno. Dalším duem byli Dan Kunz s Panem Václavem, kterým bylo dovoleno použít jako rekvizity dvě židle, a publikum pořádně pobavili svým až divadelním výstupem. Následně spojili své síly Anatol Svahilec a Ondřej Hrabal, kteří předvedli projekt s názvem „Hipsterská škola lingvistiky“. Anatol totiž mistrně ovládá ty nejzajímavější světové jazyky a Ondřej byl jeho poetickým překladatelem. Nejdříve zaznělo v maďarštině téma „srážky ve venezuelských nížinách“, po něm v italštině téma „nedovařený pes“. A aby toho nebylo málo, nechali si kluci od DJ Toma pustit pořádný beat a zarepovali již legendární báseň Jana Jílka s názvem „Žen sen“. Předposlední dvojici tvořil Viktor Hanačík a Honza Dibitanzl, který se snažil naladit na Viktorovu jedinečnou vlnu. A výsledek byl velmi příjemně zábavný, i když publikum se z velké části bavilo i Viktorovými pohybovými kreacemi. Honza jej však dokázal skvěle doplnit, a kluci tak vytvořili pozoruhodný slamový duet. Na závěr se představili Metoděj Constantine s Lojsou Kvádrem, kteří byli navíc i sladění, jelikož oba měli stejné mikiny. I oni si nechali pustit od DJ Toma Hrkalíka pořádně našlapané beaty a zarepovali dvě velmi povedené improvizace. Po trošku delším vybírání vhodného tématu z řad diváků se první věc jmenovala „Vzkříšenej kebab“. Druhá vypalovačka pak nesla název „Masáž“ (s podtitulem: Ale to mám přeci říct já) a oba maséři svými mikrofony naposledy pořádně rozmasírovali bránice diváků.
Následovalo vyhlášení výsledků z prvního kola a na pódiu se tak seřadili všichni slamerští hrdinové večera. Porota rozhodla, že na večeři s Janem Jílkem se může těšit Ondřej Hrabal, za kterým na dalších dvou pozicích skončili Anatol Svahilec a Metoděj Constantine. Pak už došlo na očekávané křtění sbírky, pro které měl Jan Jílek připravené nealkoholické šampáňo (přece nebude plýtvat alkoholickým). Autor nezapomněl poděkovat a pozvat na pódium i Jakuba Janka, který se postaral o grafickou podobu knihy, a Ondru Šíra, který mu při cestě autobusem z Polska pomohl s názvem jeho sbírky. I když chtěli organizátoři ušetřit práci uklízečkám a měli proto na pódiu přichystaný kýbl, jak už to tak bývá, nikdy nic nevyjde úplně podle plánu. Tudíž špunt vyletěl a šáňo teklo všude, jen ne do toho připraveného kýblu. Ale hlavně že steklo na Janovu novou sbírku a akt křtu tím byl dokonán. Následně za skvělé beatboxové vložky Lojsy Kvádra všichni slameři postupně přečetli vybrané úryvky z knihy a publikum je přitom doprovázelo tleskáním do rytmu. Nebylo jediného člověka, který se pořádně nebavil. Očividně dojatý Jan Jílek poděkoval všem za účast a Bob Hýsek pozval diváky na afterparty, kde se všichni dosyta veselili až do ranních hodin.
Kamil Dočkal
Přidejte odpověď