Slam poetry není jen o několika hvězdách, ale každý rok se regionálních kol zúčastní desítky slamerů. Mnoho z nich bez větších ambicí nebo šancí postoupit. Skoro v každém regionálním kole je slamer, který soutěží mnoho let a je v podstatě místní ikonou, jež k danému kolu neodmyslitelně patří. Tito lidé jsou „dělníci slamu“ a dělají pro českou scénu práci, kterou málokdo dokáže zhodnotit. S hradeckým slamerem Petrem Štechou jsem se poprvé potkal na regionálním kole v Brně. Píše básně ve svém často ponurém stylu a nijak zvlášť se nesnaží zalíbit publiku, proto obvykle končí ve druhé polovině tabulky, což jej ale vůbec neodrazuje.
Jak dlouho se slam poetry věnuješ?
Pasivně jako divák osm let, aktivně pět let. Každý rok se účastním hradeckého a pardubického kola. Dvakrát jsem byl v Brně.
Jsi zároveň rocker respektive máš k hudbě blízko.
To je strašně dávno. To bylo ještě za minulého režimu a chvíli kousek potom, ale to byl underground a strašně neznámé kapely.
Jakou máš motivaci soutěžit, když to ještě nikdy nevyšlo?
Právě proto, že to nevyšlo.
Tvé básně jsou často depresivní. Proč?
Protože život v sobě má krásné i šeredné stránky.
Jak se ti líbilo letošní hradecké kolo?
Já jsem strašně rád za změnu prostoru, protože jsem to neměl rád v hospodě U Kohouta. Mně se to tam vůbec nelíbilo a i ostatní tlačili na Zdeňka Konečného, aby kvalifikaci uspořádal někde jinde a povedlo se.
Jak hodnotíš vývoj české slam poetry v posledních letech?
Rozhodně se zvýšila úroveň. Když jsem byl na své první soutěži, tak jsem měl reálnou šanci postoupit, i když dneska už to třeba tak nevidím. Úroveň v regionu byla nižší, ať se to týká Hradce nebo Pardubic. Protože výjezdy do Brna a do Pardubic mi umožnily přitáhnout různé slamery i do regionu, kam nebyli zvyklí zajíždět. Možná, že ne, že chtěli přijet sami, ale rozhodně se podařilo zvýšit úroveň regionálních kol v Hradci a Pardubicích. To byl můj cíl.
Máš oblíbené slamery?
Tak kromě autora rozhovoru ještě Jirka Gouda a velice se mi líbí Metoděj. Bohdan Bláhovec je pro mě nedostižný vzor a skvělá je i Máša.
Jsou nějaké mety, kterých bys chtěl ve slam poetry dosáhnout?
No, hlavně přežít. Já už to dělám opravdu tak dlouho, že jen málo lidí to dělá tak dlouho.
Často odradí prvotní nezdar, hlavně třeba mladší básníky, ty s tím nemáš problém?
Já nejsem mladší básník. Pokud na mě nebudou pískat a házet předměty, tak budu pořád soutěžit.
Takže příští rok se přihlásíš zase?
Samozřejmě, budu-li živ a zdráv.
Přidejte odpověď