Jak vidí slam divák: Reportáž z listopadové exhibice v Plzni

Děkujeme za reportáž, která přišla do redakce. Popisuje plzeňskou exhibici z pohledu diváka, respektive divačky s pseudonymem Nokami.

V úterý 10. listopadu proběhla v Plzni v Anděl Music baru letos poslední Slam poetry exhibice. Což už kde kdo ví. Přestože zprávy z této události existují, nedalo mi to a dopsala jsem negramotnou rukou svou vlastní reportáž z pohledu obyčejného diváka.

Hodiny ukazují něco kolem osmé, když společně s kamarády vcházíme do Anděla. U vstupu už se vytvořila fronta na lístky čítající zhruba osm lidí. Říkáme si, že jsme dorazili ve správný čas. Slam zatím nezačal a za námi přichází další skupinky potenciálních diváků. Rychle ubíhající řada se tak ještě větší rychlostí prodlužuje. Brzy se dostáváme do prostoru klubu, který je již poloplný. Z fronty na lístky se můžeme rovnou postavit do fronty u baru, avšak nečiníme tak. Takticky si dojdeme objednat na bar vedlejší kavárny, kde se u pultu nikdo nenachází. Chvíli ještě postáváme na chodbě, vzduch i teplota je tu značně příjemnější než uvnitř. Nesleduji hodiny, jelikož událost už měla začít. Na čas se tu však začíná málokdy, respektive nikdy. Tuto zavedenou tradici dokládají teprve přicházející diváci. Podnik se rychle zaplňuje, vypadá to, že v nejbližších minutách by už mohla být exhibice zahájena. Přemísťujeme se tedy dovnitř a za četných polohlasem řečených „S dovolenííím,“ proplouváme, rádoby nenápadně, davem do předních řad, abychom lépe viděli a slyšeli.

Naše tušení bylo správné, na pódiu se vedle DJ Sirkira objevuje moderátor. Tentokrát však neprovází večerem Nejhodnější Michal jako obvykle, ale Lojza Kvádr. V téhle roli nám však není neznámý, v Plzni si úlohu moderátora zažil během srpnové open air exhibice v Zach’s Pubu. Kvádr se táže na papíry s body a zjišťuje tak, kde se mezi diváky nachází dnešní porotci. Počet rozdaných bodových sad odpovídá, a tak slam poetry může začít. Na jeviště jsou vyzýváni dnešní účinkující – Anatol Svahilec, Metoděj Constantine, Švéd, Annaya, Pan Václav, Honza Dibitanzl, Kňour. Každého z nich doprovází více či méně halasný potlesk. S kamarádky už předem odhadujeme, že jako obvykle zvítězí Anatol nebo Metoděj. Avšak třeba budeme překvapeni, soupiska zahrnuje i nám nepříliš známá jména. A navíc samotné plzeňské regionální kolo, které se konalo minulý měsíc v nově zrekonstruovaných prostorách Moving Station, vyhrál Mručivák.

Než se na pódiu zjeví první vystupující slamer, dostáváme prostor pro vyjádření my diváci. Někdo z nás má možnost stát se předskokanem a dostat se tak do kůže slamera. Lojza nám odpočítává čas, všichni se rozhlížejí, kdo bude tím odvážlivcem. Situace už vypadá beznadějně, z davu se jen ozývají občasná zvolání typu „ Tak tam někdo běžté…“. Když najednou někdo vykřikne, že tam tedy půjde. Každý se otáčí, autorem výkřiku je klučina s kloboukem. Přesouvá se do světel reflektorů, kde se představuje jako Matyáš. Matyáš přiznává, že nemá připravený text a pouští se do improvizace. Začíná mluvit o narozeninách, ptá se, kdo je má, odpovídá si sám, že každý je někdy má, ale kdo je má tedy dnes. Vzadu se hlásí slečna, začne s ní krátký rozhovor a tak dále. Výstup nevyústí v nic závratného, přesto je ohodnocen diváky v celku mile. Odvaha se cení a publikum se očividně nachází v dobrém rozpoložení. Po Matyášovi přichází vystoupení člověka, jenž má dle moderátorových slov nový účes Panoptikon a nové tetování číro, je jím Anatol Svahilec. Na změnu vzhledu navazuje tematicky i jeho slam a kromě důvodů, které k tomuto činu vedly, se dozvídáme i rady, jak si podobný účes vytvořit. Publikum se baví. S nelehkou pozicí prvního soutěžícího se Anatol popral bravurně a za výkon je náležitě obodován. Jako další nastupuje v Plzni zatím neznámý Pan Václav, svou tvorbu sám představuje jako trojúhelník, jehož vrcholy jsou trapnost, minimalismus a banalita. Z kapsy následně vytahuje notýsek a předčítá několik krátkých básní, ze své nově vydané sbírky. Přednes vždy doprovodí jednoduchým gestem či grimasou. Moje nadšení z neobvyklého výstupu, pak vystřídá lehké zklamání z bodů, které Pan Václav získal. Jde o samé sedmičky a nedokážu se zbavit pocitu, že jej diváci nedocenili.

Ale to už se na řadu dostává oblíbený mistr improvizace Metoděj Constantine, žádá si od diváků téma, ale žádného se nedočká. Navazuje na Vaška, od kterého dostal prý trapnosti plnou tašku a obratně rozjíždí svůj slam. Za něj si mimo jiné vyslouží první desítku večera. Dalšímu soutěžícímu nastaví Lozja Kvádr mikrofon do nebeských výšin a Honza Dibitanzl v průběhu exhibice usedá pod mikrofonovník, kde meditačně přede. Po něm se na scéně objevuje jediná žena večera Annaya. Ta se plzeňskému publiku představila již minulý měsíc na regionálním kole. Následuje hvězda plzeňských Vinic – Kňour. Vychvaluje si skutečnost, že se dnes najelo na trapnou vlnu a vypráví mimo jiné o těžkém údělu práce s dětmi, zvláště když má nově knír. Jako poslední slamer se objevuje Švéd s příběhem, jak dopadl jeho sen stát se členem policejního sboru.

Nastává zhruba dvacetiminutová přestávka, před níž Lojza tradičně vyzývá diváky, aby předali své body někomu jinému. Zda bude mít naše skupinka možnost hodnotit, necháváme v rukách osudu, takže brzy zjišťujeme, že ani v druhé polovině exhibice bodování neovlivníme. Dav se dává do pohybu, jednotlivci se vyčleňují do front na bar či toalety, většina však pokračuje před Anděla. Navzdory svému názvu, totiž teplota v klubu připomíná spíše peklo. Situace sice není tak dramatická jako v červnu, kdy účast na exhibici rovnala se pobytu v sauně, ale čerstvým vzduchem, kterým proplouvají oblaka cigaretového kouře, nikdo nepohrdne. V naší skupince diskutujeme o zhlédnutých výstupech, o tom kdo by si zasloužil bodů víc a kdo míň, o předchozích exhibicích a oblíbených slamerech… Nakonec zjišťujeme, že venkovní hlouček se značně zmenšil, a tak opět vcházíme do Anděla. Cestou se ještě zastavíme u kavárenského baru a před dveřmi do klubu zjišťujeme, že jsme ztratily část skupiny. Vyčkáváme a uniká nám tak druhé vystoupení černého koně Matyáše. Přichází potlesk a my vcházíme do davu. Tentokrát už se do předních řad neprodíráme, jelikož vážně není příliš kam. Jsem ráda za svou výšku, že i ze zadních řad mám celkem slušný výhled, se zvukem je to horší, byť se mi zdá, že diváci se mezi sebou nebaví.

Soutěžící nyní vystupují v opačném pořadí. Přichází Švéd se slamem Halloween, po něm následuje Kňour s vyprávěním, jak hlídal Nejhodnějšímu Michalovi dceru a poté chce Annaya rozbít binární systém. V tu chvíli kdosi poblíž polohlasem prohlašuje, že tohle je pro nás asi moc chytrý. Mám stejné obavy, ale jestli se to promítne do bodování, mi bohužel uniká. S množstvím požitého alkoholu, se bohužel zhoršuje i divákova pozornost. Mě nevyjímaje, a tak zatímco Honza Dibitanzl procítěně hovoří o podzimu, já pozoruji měnící se barvy reflektorů nad pódiem. Po Honzově výstupu přichází Lojza Kvádr s vsuvkou a předvede nově naučený zvuk, respektive zvuky, a to padající javorový list z pohledu člověka a ještě jednou totéž, avšak z pohledu stromu a sklízí velký aplaus. Opět je na řadě Metoděj Constantine. Rozpaluje dav se svou schopností vidět do paralelního světa, kde se slamy nekonají u Ďábla, svoje ticha tu rozjíždí DJ Zapazapalovač, Svanahol si vyholil pruh uprostřed hlavy… Zkrátka vše je tu naopak či jinak, publikum se láme smíchy a přerušuje výstup potlesky. Metoděj se ptá diváků, co chtějí v paralelním světě vidět. Jeden dlouhovlasý muž se zajímá, kdy bude konec Metodějovi exhibice. Dostává se mu odpovědi, že je nekonečná. „A sakra,“ uleví si mladík a Metoděj ho uzemní mimo jiné i oslovením holčičko. Všichni se smějí o sto šest a klub se pod salvami smíchu a potlesků otřásá v základech. Za tento výstup si slamer v závěru samozvaný jako Metodějka Constantinová odnáší samé desítky. O dnešním vítězi je tak téměř rozhodnuto. Zbývající účinkující nemají snadnou úlohu. Na scénu je opět vyvolán pan Václav, k pódiu se ale nikdo neblíží. „Tady jsem,“ ozve se z balkonku a pan Václav se vydává směrem na jeviště a při tom, o tom slamuje. Druhou část večera uzavírá Anatol Svahilec s připraveným výstupem o stěhování ptactva.

Slam poetry exhibice se nachýlila ke konci a přichází čas vyhlášení výsledků. Na jeviště se tak opět dostaví všichni soutěžící. Nejdřív se dozvídáme jména všech těch, co se umístili na čtvrtém až osmém místě. Ti, co obsadili pomyslné stupně vítězů, jsou vyhlášeni jednotlivě. Na třetím místě se umístil se 126 body Anatol Svahilec, na druhém se 129 body Švéd a vítězem se 133 body stal Metoděj Constantine. Po gratulacích ještě přichází závěrečný společný slam. Lojza Kvádr dělá beatbox, Metoděj rapuje a postupně se mikrofon dnes ještě naposled dostane do ruky všem soutěžícím. Pak už jen rozloučení, závěrečný potlesk a nyní můžeme po undergroundovém kulturním zážitku ještě zůstat na after party, či vyrazit domů a šetřit síly na prosincové mistrovství ČR v plzeňské Papírně.

Nokami

 

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*